Mýtus „neplnohodnotné“ bílkoviny

autor: Jeff Novick, MS, RD, LD, LN

„Protože rostliny neobsahují všechny aminokyseliny, které člověk potřebuje, musíme kombinovat určité rostliny, abychom dostali plnohodnotnou bílkovinu.“ Přihlaste se, kdo tohle už někdy slyšel. Ačkoliv se jedná o mýtus, který byl vyvrácen již velmi dávno, stále přetrvává nejenom obecně mezi lidmi, ale dokonce i mezi lékaři.

Mýtus „neplnohodnotné“ nebo „nekompletní“ bílkoviny se objevil v roce 1971 v knize „Strava pro malou planetu“ autorky Frances Moore Lappé. Autorka nebyla vzdělaná v oblasti výživy nebo medicíny, byla to socioložka, která si mezi prvními všimla, jaká spousta energie a zdrojů se ztrácí při produkci živočišné potravy, a propagovala rostlinnou stravu. V tomto rámci také pustila na světlo mýtus o nutnosti kombinovat různé potraviny pro příjem kompletní bílkoviny. O deset let později již v dotisku knihy své tvrzení o „nekompletní“ bílkovině odvolala, ten však žije vlastním životem.

Kde se vůbec vzaly hodnoty doporučené/minimální denní dávky aminokyselin? V roce 1952 provedl tým Williama Rose výzkum na téma, kolik lidské tělo potřebuje aminokyselin. Výsledkem bylo minimální denní požadované množství, stanovené podle nejvyšší hodnoty dosažené u jakéhokoliv jedince během výzkumu. To bylo zdvojnásobeno a stanoveno jako bezpečná minimální denní dávka.

Když dnes spočítáte množství aminokyselin, které vám dodá jakákoliv průmyslově nezpracovaná rostlinná potravina, i kdyby byla jediným zdrojem kalorií v průběhu dne, zjistíte, že vám dodá všechny esenciální aminokyseliny a to v množství převyšujícím minimální stanovené.

Současná věda zjistila, že je téměř nemožné vytvořit kaloricky dostatečnou dietu postavenou na průmyslově nezpracovaných potravinách rostlinného původu, ve které by chyběly některé aminokyseliny (jedinou výjimkou by byla strava postavená pouze na ovoci).

Mýtus o „nekompletní“ bílkovině, utvářející představu o tom, jak složité je plánování zdravé veganské stravy, však přesto přetrvává.

Originál článku, který byl pro účely překladu pokrácen a mírně (stylisticky) upraven, najdete zde:
www.jeffnovick.com/RD/Articles/Entries/2012/3/28_The_Myth_Of_Complimenting_Proteins.html

Pozn. překladatele: Názor Jeffa Novicka je mezi dietology v menšině, byť není ojedinělý. Většina dietologů a lidí věnujících se veganské stravě, včetně autora tohoto webu, doporučují dbát o to, aby se v průběhu dne v jídelníčku objevily potraviny obsahující různé esenciální aminokyseliny tak, aby byl zajištěn příjem dostatečného množství bílkovin. Článek je zde otištěn z důvodu komplexního pohledu na problematiku.

Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu (http://sportuj.veganka.cz) a lektorem přednášek o veganství .

6 Komentářů k “Mýtus „neplnohodnotné“ bílkoviny

  • 1.9.2015 at 14.01
    Permalink

    A to veganství je jen jednodušší a jednodušší! :)

    Reply
  • 1.9.2015 at 15.24
    Permalink

    Novick neví nic o limitních aminokyselinách a nadbytku esenciálních kyselin. Zkráceně: Esenciální aminokyseliny se musí přijímat ve vzájemném vyváženém množství jinak je metabolismus aminokyselin narušen. Toho u veganů a vegetariánů lze docílit výhradně promyšlenou kombinací různých rostlinných zdrojů během dne, protože většina samostatných rostlinných zdrojů vyvážené množství esenciálních aminokyselin nemá.

    Reply
  • 2.9.2015 at 7.05
    Permalink

    Mohl bych požádat o odkaz na nějakou studii podporujících teorii, že je nutné přijímat esenciální aminokyseliny v „optimálním poměru“? Počítám že za optimální poměr považujete fiktivní referenční protein. Domnívám se že rozdíly v poměrech podílu esenciálních aminokyselin se u různých národů výrazně liší, aniž by tím trpěly. Určitě se však rád nechám poučit o mylnosti mých názorů a dovzdělám se. Jen tak mimochodem pokud hypoteticky přijmete 1g pšeničné bílkoviny na Kg tělesné hmotnosti, přijmete i dostatečné množství Lyzinu, který je u pšenice uváděn jako limitující . Samozřejmě vím o vlivu vzájemného poměru jednotlivých aminokyselin na metabolismus (např Lyzin s Argininem) a nikomu nedoporučuji aby se cpal jednotvárnou stravou, ale nemyslím, že je odůvodněné nějak fanaticky si počítat poměry jednotlivých aminokyselin v každodenní stravě.

    Reply
    • 3.9.2015 at 12.22
      Permalink

      Jde o to že právě Novick nepřímo připouští jednotvárnou stravu a to je špatně.
      Fanaticky poměry počítat nemusíte, stačí vědět že se zdroje bílkovin musí kombinovat během dne.

      Reply
      • 15.10.2015 at 5.26
        Permalink

        Ne, nemusí se nic kombinovat, jsou na to i studie (teď je ale dohledávat nebudu, kdo chce, najde si to sám). Navíc Vegan, který chce žít zdravě vyřadí i obiloviny a spoustu dalších vegan nezdravých věcí (krom obilovin, ocet, různá koření, některé oříšky a semena, atd.), takže časem člověk stejně dříve, nebo později „povýší“ na další level – vitariánství 😉 i když na vitariánské stravě, dá se také nejíst zdravě :-)

        Reply
        • 15.10.2015 at 9.04
          Permalink

          Lidi, kteří jsou vegany alespoň 5 let, potkávám každou chvíli. Stejně „starého“ vitariána se člověk jen tak nedočká (a tím nemyslím řeči typu: „jsem vitarián vždycky 6 měsíců v roce“ nebo „jsem vitariánka tak ze 70 %“; obdobnému „veganovi“ bychom se vysmáli, vitariánům to žereme). Ne že by u veganství nebylo obrovské procento „odpadlictví“, ale vitariánství se mi v tomhle zdá být úplně jiná liga, jak říkáte prostě „další level“ :).

          Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>