Tak jsme si upekli kváskový chléb, ale co na něj? Přeci čerstvý humus! Humus je pomazánka, jejíž základní ingrediencí je cizrna. Pro sportovní trénink je více než vhodná: obsahuje velké množství bílkovin a je bohatá na železo, jehož přísun je při intenzivní fyzické námaze nezbytný. Za pár desítek korun se dá udělat zásoba na týden, která je v lednici vždy při ruce jako zdravá, vydatná svačina. Continue reading →
Při sportovním tréninku není vhodné do sebe ve velkém cpát bílou mouku (výplň žaludku bez živin) v podobě pečiva. Řešení je jednoduché: celozrnné pečivo. Je s ním je ovšem problém – špatně se shání („vícezrnné“ apod. pečivo obsahuje zpravidla jen minimum celozrnné mouky, charakteristického tmavého odstínu je dosaženo barvivem) a tam, kde je k dostání, je neuvěřitelně drahé. Navíc je málokdy z kvásku – kváskové pečivo je přitom výrazně hodnotnější než pečivo z kvasnic. Důvodem je to, že při pečení s kváskem se z mouky uvolňují živiny, lépe se vstřebávají minerály atd. (jde o podobný proces jako při klíčení semen). A proto přinášíme ověřený recept na domácí kváskový chléb… Continue reading →
V sobotu 11. února se v rámci brněnského VeganFestu konala dost nešťastná přednáška Mgr. Vladimíra Strungy s názvem Metylkobalamin (B12) – jeho vyznam pro človeka a zdroje v přírodě (sic). Nešťastná proto, že autor ze zastaralé literatury a při chybné interpretaci té současné dovodil, že „vegani B12 nemusí řešit, protože je ho všude dost, např. v kvasnicích“. Na přednášce samotné jsem nebyl, ale důvodnost této teze je podložena očitým účastníkem přednášky, prezentací, kterou mi Vladimír Strunga laskavě poskytl a dvoutýdenní diskuzí s autorem samotným. Continue reading →
Následující článek se objevil na serveru greenaction.cz jako reakce na jiný článek, publikovaný zde na veganka.cz. Jeho autor nám v rozporu s obecně uznávanými principy o své reakci nedal naneštěst vůbec vědět a rovnou ji publikoval na jiném serveru, což nás mrzí. Dozvěděli jsme se o něm nyní od třetí osoby. I se zpožděním ho nicméně přetiskujeme (i bez svolení autora, ale v souladu s obecnými pravidly webu greenaction.cz), protože diskusi považujeme za velmi důležitou… Continue reading →
Jedním z problémů, na které sportující vegan/ka narazí, jsou kvalitní, výživné svačin(k)y. Já to vyřešil tak, že si minimálně jednou týdně peču následující „zákusky.“ Z následujícího receptu vyrobím cca 14 „sušenek,“ tj. cca dvě na den. Upečené bez problémů týden vydrží.
Každý kousek obsahuje cca 5g bílkovin, 3,5mg železa a 150mg vápníku. Těsto se dá upéct ve formě na chleba a pak nakrájet na plátky (formu je potřeba vymazat, těsto je dost lepivé), nebo se dá upéct ve formičkách na muffiny (ale nečekejte, že se vám zformuje muffin jak z kuchařky). Continue reading →
Podívejme se na příklad slona Jumba, nejslavnějšího zvířete na světě. Jumbo byl chycen roku 1865 ve východní Africe, aby se stal hvězdou Cirkusu P. T. Barnums´. Vydělal svým majitelům miliony, ale po většinu svého krátkého života se k němu chovali hrozně. Obrovský tlustokožec byl zavřený v malém stání s betonovou podlahou, která mu poranila nohy a způsobila artritidu kloubů. Trénovali ho za použití nevýslovně brutálních metod, dávali mu pouta na nohy, píchali ho kopím, bili topůrky od sekery, zdrogovávali ho a napájeli pivem až do silné intoxikace. Donekonečna ho vozili tam a zpátky po světě a nutili vystupovat ve dvou představeních denně, šest dní v týdnu. Ve věku 24 let už toho měl Jumbo dost. Nemohl to dál snášet. Jedné zářijové noci v Ontariu Jumbo a jeho společník, malý slon jménem Thom Thumb, utekli svým dozorcům a vydali se pryč od cirkusového stanu směrem ke kolejím. Jak později vyprávěl P.T. Barnum, Jumbo odtlačil svého kamaráda Thom Thumba z kolejí do bezpečí a snažil se zastavit projíždějící vlak. Po Jumbově smrti byla provedena pitva. V útrobách jeho žaludku bylo velké množství kovových předmětů, kterými ho za celá ta léta nakrmili, jako klíče, šrouby, pence a nikláky – odměna za pobavení statisíců diváků. Continue reading →
Raid on Reykjavik Reloaded je nový film o jedné z největších sabotáží na poli osvobození zvířat v dějinách, potopení poloviny islandské velrybářské flotily. Zabývá se její přípravou a provedením, ale i následky a lovem velryb jako takovým. Jeho anglický název odkazuje na povídku Roda Coronada, jednoho ze sabotérů, která celým filmem provádí.
Udělat film, celý vytvořený v duchu DIY, trvalo rok a půl. Několik týdnů se natáčelo přímo na Islandu, místu sabotáže, několik měsíců se stříhalo a několik dalších měsíců se pracovalo na hudbě, kterou mají na svědomí lidé okolo mezinárodní hardcore komunity.
Po jeho finálním dokončení si vás dovolujeme pozvat na jeho premiéru, která se koná v pražském kině OKO. Po promítání bude následovat debata s hosty, kteří mají k přímé akci ve spojení s osvobozením zvířat co říct:
Michalem Kolesárem – aktivistou praktikujícím otevřené záchrany a monitoring věznění a týrání zvířat
Arnoštem Novákem – aktivistou a akademikem, zabývajícím se radikálními ekologickými hnutími a environmentální přímou akcí
+ zástupkyní kolektivu, natáčejícího film
Vstupné dobrovolné. Prosíme o 50,-, ale pryč nepošleme nikoho.
Raid on Reykjavik Reloaded (2012, CZ/EN, 35 minut)
Loňského listopadu uplynulo 25 let od jedné z největších a nejúspěšnějších přímých akcí v oblasti ochrany práv zvířat. 6. listopadu 1986 se malé, ospalé hlavní město Islandu probudilo do zvláštního rána. Dvěma velrybářským lodím, jindy triumfálně kotvícím v přístavu, koukala z vody u mola jen vrchní část můstku a stěžeň. Už jen z faktu, že potopené byly dvě lodě, bylo zřejmé, že šlo nikoliv o nehodu, ale o sabotáž. Policie okamžitě rozjela rozsáhlou pátrací akci, ale tou dobou už byla dvojice aktivistů organizace Sea Shepherd v bezpečí v zahraničí. Za akt sabotáže se škodou ve řádech milionů dolarů nebyl nikdy nikdo předveden před soud. Island na lov velryb uvalil moratorium, které bylo prolomeno teprve před několika lety.
Pětadvacet let po této sabotáži se na Island vydává mladá novinářka, kterou psaní o obnoveném lovu velryb přivede na fascinující putování po stopách sabotáže a pátrání jak po jejích motivacích, průběhu a provedení, tak po jejích důsledcích.
„Chtěl bych jen říct lidem, že mohou udělat tu samou věc, pokud budou dostatečně odhodlaní a budou v ní věřit. Měli by si určit tak vysoký cíl, jak jen chtějí, a mohou ho dosáhnout. Nemyslete si, že na světě existuje jen jedna sorta lidí, která je schopna udělat něco takového. Tak to není. Někteří lidé se prostě dostali na úroveň, že už to nemohou tolerovat. Jakmile v sobě odbourali bariéry, cítí se povinni řídit se vyšší spravedlností a ne právem, které bylo zavedeno vládnoucími strukturami aby chránilo je a jejich zájmy. Někdy není na místě se ptát, jestli to je správné nebo ne, ale jak to udělat.“ – Rod Coronado, jeden z reykjavických sabotérů
Protože projekt tištěného časopisu se kvůli spoustě vlivů neustále odkládá, budeme publikovat celý text Chvála zvířecím zločincům zde, postupně, na tři části. První část je zde, dnes následuje část druhá..Continue reading →