Proč nejsou rostlinné produkty velkých korporací dobrou zprávou

V poslední době oznamují velké potravinářské korporace typu Nestlé, Coca-cola nebo Unilever jako na běžícím páse své vlastní řady veganských výrobků. Řada veganů a veganek to považuje za důkaz postupující veganské revoluce a bod zlomu, který bude znamenat raketové šíření veganství. Na místě je ale spíše skepse.

Všichni propagátoři veganství zpravidla udávají tři základní argumenty pro přechod na rostlinnou stravu: ekologii, zdraví a etiku. Potíž je v tom, že všechny tři argumenty jsou založené na předpokladu, že rostlinná strava je složená ze základních potravin: zeleniny a ovoce, obilovin a luštěnin doplněných o ořechy a semínka.

Klasické studie, které dokládají přínosy rostlinné stravy po zdravotní a ekologické stránce, a které veganské hnutí rádo používá ve své osvětové činnosti, byly prováděny na lidech konzumující právě tento typ jednoduché rostlinné. Je to logické – tyto studie pochází většinou z devadesátých let, kdy vegané pocházeli z drtivé většiny z komunity adventistů sedmého dne, případně jiných, zpravidla náboženských, komunit. Ti žijí velmi skromným způsobem života, a to včetně stravy.

Naneštěstí všechny tři argumenty pro rostlinnou stravu – ekologický, zdravotní i etický – padají v případě, že steak na talíři nenahradí (lokálně pěstované) fazole a čočka, ale rostlinný burger napodobující strukturou, vůní i chutí maso (nebo jiná náhražka). Ten se vyrábí složitými procesy z mnoha surovin, včetně těch exotických, dovážených z druhého konce světa.

Ekologická zátěž potravin je ve studiích zpravidla počítána podle produkce, Ano, produkce kila čočky je výrazně méně náročná na zdroje než kilo hovězího. Problém je, že se nedíváme na to, co následuje. Zatímco zpracování živočišných potravin je relativně jednoduché, mechanické, výroba rostlinných náhražek je složitý, energeticky a surovinově náročný proces, díky kterému letí jejich ekologická stopa prudce nahoru.

A to ještě nemluvíme o převážení, skladování a tak dále. Celá řada náhražek je vyráběna v USA a chlazená, takže než se dostanou na stůl, mají nacestovány desítky tisíc kilometrů. Po celou dobu, než se prodají, se musí chladit. Ekologická stopa rostlinných náhražek je tak ve výsledku mnohem větší, než živočišných potravin, neboť maso, mléko a vejce jsou zpravidla místního původu.

Toto není jen dojem, ale potvrzují to i data. Novější výzkumy ukazují, že strava dnešních veganů sice stále má nižší dopad na životní prostředí, ale zdaleka ne s takovým rozdílem, jak vegané uvádějí (např. zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5522483/). Namísto desetinásobků se objevují spíše rozdíly v řádu desítek procent. Důvod? Nejspíš právě časté jezení průmyslových náhražek.
Podobná situace je i stran zdraví. Průmyslově vyráběné náhražky mají ke zdravé stravě daleko. V nejnovějších studiích se už ukazuje, že mezi vegany a všežravci není rozdíl v délce dožití (např. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26853923). Dokonce se u veganů začínají objevovat civilizační nemoci, srdeční choroby atd., o kterých se tradovalo, že je rostlinná strava vymýtí. Důvod? Hádáte správně: průmyslové rostlinné náhražky.

V neposlední řadě je otázkou, nakolik se s veganskou etikou slučuje konzumace výrobků firem, které mají na svědomí celou řadu prohřešků proti planetě, zvířatům i lidem (namátkou např. Nestlé tlačící na privatizaci vodních zdrojů, jiné firmy testují své produkty na zvířatech atd.).
Pokud má být rostlinná strava etická, ekologická a zdravá, musí být postavená na základních potravinách lokálního původu, nikoliv na náhražkách od korporací. Nicméně mám pro vás na závěr dobrou zprávu: veganské jídlo se dá v každém supermarketu najít už dlouho, a o i bez Nestlé – v sekci „ovoce a zelenina“ a „suché plody“.