Proč nejsou rostlinné produkty velkých korporací dobrou zprávou

V poslední době oznamují velké potravinářské korporace typu Nestlé, Coca-cola nebo Unilever jako na běžícím páse své vlastní řady veganských výrobků. Řada veganů a veganek to považuje za důkaz postupující veganské revoluce a bod zlomu, který bude znamenat raketové šíření veganství. Na místě je ale spíše skepse.

Všichni propagátoři veganství zpravidla udávají tři základní argumenty pro přechod na rostlinnou stravu: ekologii, zdraví a etiku. Potíž je v tom, že všechny tři argumenty jsou založené na předpokladu, že rostlinná strava je složená ze základních potravin: zeleniny a ovoce, obilovin a luštěnin doplněných o ořechy a semínka.

Klasické studie, které dokládají přínosy rostlinné stravy po zdravotní a ekologické stránce, a které veganské hnutí rádo používá ve své osvětové činnosti, byly prováděny na lidech konzumující právě tento typ jednoduché rostlinné. Je to logické – tyto studie pochází většinou z devadesátých let, kdy vegané pocházeli z drtivé většiny z komunity adventistů sedmého dne, případně jiných, zpravidla náboženských, komunit. Ti žijí velmi skromným způsobem života, a to včetně stravy.

Naneštěstí všechny tři argumenty pro rostlinnou stravu – ekologický, zdravotní i etický – padají v případě, že steak na talíři nenahradí (lokálně pěstované) fazole a čočka, ale rostlinný burger napodobující strukturou, vůní i chutí maso (nebo jiná náhražka). Ten se vyrábí složitými procesy z mnoha surovin, včetně těch exotických, dovážených z druhého konce světa.

Ekologická zátěž potravin je ve studiích zpravidla počítána podle produkce, Ano, produkce kila čočky je výrazně méně náročná na zdroje než kilo hovězího. Problém je, že se nedíváme na to, co následuje. Zatímco zpracování živočišných potravin je relativně jednoduché, mechanické, výroba rostlinných náhražek je složitý, energeticky a surovinově náročný proces, díky kterému letí jejich ekologická stopa prudce nahoru.

A to ještě nemluvíme o převážení, skladování a tak dále. Celá řada náhražek je vyráběna v USA a chlazená, takže než se dostanou na stůl, mají nacestovány desítky tisíc kilometrů. Po celou dobu, než se prodají, se musí chladit. Ekologická stopa rostlinných náhražek je tak ve výsledku mnohem větší, než živočišných potravin, neboť maso, mléko a vejce jsou zpravidla místního původu.

Toto není jen dojem, ale potvrzují to i data. Novější výzkumy ukazují, že strava dnešních veganů sice stále má nižší dopad na životní prostředí, ale zdaleka ne s takovým rozdílem, jak vegané uvádějí (např. zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5522483/). Namísto desetinásobků se objevují spíše rozdíly v řádu desítek procent. Důvod? Nejspíš právě časté jezení průmyslových náhražek.
Podobná situace je i stran zdraví. Průmyslově vyráběné náhražky mají ke zdravé stravě daleko. V nejnovějších studiích se už ukazuje, že mezi vegany a všežravci není rozdíl v délce dožití (např. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26853923). Dokonce se u veganů začínají objevovat civilizační nemoci, srdeční choroby atd., o kterých se tradovalo, že je rostlinná strava vymýtí. Důvod? Hádáte správně: průmyslové rostlinné náhražky.

V neposlední řadě je otázkou, nakolik se s veganskou etikou slučuje konzumace výrobků firem, které mají na svědomí celou řadu prohřešků proti planetě, zvířatům i lidem (namátkou např. Nestlé tlačící na privatizaci vodních zdrojů, jiné firmy testují své produkty na zvířatech atd.).
Pokud má být rostlinná strava etická, ekologická a zdravá, musí být postavená na základních potravinách lokálního původu, nikoliv na náhražkách od korporací. Nicméně mám pro vás na závěr dobrou zprávu: veganské jídlo se dá v každém supermarketu najít už dlouho, a o i bez Nestlé – v sekci „ovoce a zelenina“ a „suché plody“.


 
Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu a autorem e-booku Veganství prakticky.

11 Komentářů k “Proč nejsou rostlinné produkty velkých korporací dobrou zprávou

  • 12.4.2019 at 6.34
    Permalink

    Tak pod tohle bych se podepsala. Podle mého názoru je v současnosti nejdůležitější zanechat co nejmenší ekologickou stopu. Proto jsem v zásadě proti různým polotovarům – ochuceným přesoleným nemasům, nepárkům, nesýrům, neburgrům…. Veganská strava má být jednoduchá, zdravá, z kvalitních surovin. A chutná!

    Reply
  • 13.4.2019 at 17.17
    Permalink

    Je veľmi rozumné čo autor píše ale osobne si myslím že je stále veľa pozitívnych veci ktoré rastlinné alternatívy mäsa ponúkajú. Pre väčšinu ľudí predstava šošovice nie je až tak úžasná a tieto náhrady pomáhajú ľuďom vzdať sa mäsa. Tiež ľudia čo majú problémy tráviť veľké množstvo luštenín považujú tieto „mäsá“ za dobrý zdroj bielkovín. V poslednej rade by sa dalo napísať že keby sa tieto alternatívy stali populárnejšie tak by začali vznikať aj lokálne závody na tvorbu týchto produktov. Veď pšenicu sóju a repku olejku vypestujeme aj v Európe.

    Reply
    • 6.10.2019 at 18.52
      Permalink

      Jako vegetariánka bych rostlinná masa nemasa nezatracovala. Nevidím nic špatného například na sojových parcích, robi masu nebo „stejku“ na bázi ochuceného tofu. Zvlášť u chlapů – veganů si opravdu nedovedu představit jídelníček bez těchto potravin.
      Některé náhražky živočičšných produktů mě přijdou bizardní. Například některé „sýry“ – výživová hodnota podobná cukrové vatě (s nadsázkou řečeno), cena vysoká, přínos nulový. To je lepší si jednou týdně dát kvalitní sýr z místní farmy, když potřebuju sýrovou chuť.
      Napsat, že veganská strava by se měla skládat ze základních surovin: zeleniny a ovoce, obilovin a luštěnin doplněných o ořechy a semínka je velmi zjednodušující. Kde jsou bílkoviny: alespoň to tofu, tempeh apod?
      I jako jenom vegetariánka potřebuji každý den buď tofu (nebo jinou rostlinnou náhražku) nebo vajíčko (z domácího chovu:)) nebo kus sýra doplněného o nějakou tu luštěninu.

      Reply
      • 26.1.2020 at 13.22
        Permalink

        Ono ty bílkoviny jsou právě v těch luštěninách i obilovinách 😀

        Reply
  • 26.1.2020 at 13.20
    Permalink

    Našla jsem gramatickou chybu v poslední větě 😀 . Jinak naprosto souhlasím, že přestože různé náhražky dělají pro některé lidi veganství přitažlivější, rozhodně ho nedělají zdravější ani ekologičtější. Naopak to v „neveganech“ může vyvolávat pocit typu: ,,To jako nezvládnou nic víc, než vytvářet pochybné náhražky toho, co máme rádi?“ Děkuji za článek :)

    Reply
  • 24.2.2020 at 0.17
    Permalink

    Naprostý souhlas. Ještě bych zmínil, třeba v některých podnicích vám připraví vegan jídlo klidně na omastku, kde se před chvílí smažilo maso.
    Co vím, tak třeba MC Donalds, nebo KFC, teď si nevzpomenu, kde kámoš dělal, tak dělali to, že tuk z kuřat přidávali normálně do zmrzlin a šejků. Takže i normálně vegetariánsky se tvářící jídla vlastně nejsou v pořádku.

    Reply
  • 5.6.2020 at 20.14
    Permalink

    Zajímavé. Je fakt, že mnoho veganů jí dnes asi dost fastfoodově. Nenapadlo mě, že délka dožití s všežravci je srovnatelná.

    Reply

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>