Součástí ekologického životního stylu musí být i veganská strava

Všemi médii dnes běží zpráva, že na Zemi oficiálně žije již sedm miliard lidí. Přitom stále hladoví 850 milionů lidí a každý rok zemře na podvýživu pět milionů dětí. I zábavná rádia pro mladé pořádají diskuse o tom, jestli už lidí není příliš a jak se všichni uživí. Myslím, že tato zpráva nemohla přijít ve vhodnější dobu. Proč? Zítra (1.11.) je totiž světový veganský den.

A veganství je jednou z cest, jak omezit hrozící nedostatek jídla. Na získání jednoho kila rostlinných bílkovin je totiž potřeba dvacetkrát menší plocha než na vypěstování kilogramu bílkovin živočišných. Vědec biolog Colin Tudge shrnuje současnou situaci následovně: „Pokud bude pokračovat současný trend konzumace masa, pak v roce 2050 bude dobytek konzumovat tolik, jako čtyři miliardy lidí.“ Jinak řečeno: člověk stravující se rostlinnou stravou potřebuje na svou obživu pouze pětinovou plochu ve srovnání s všežravcem.. V mnoha knihách o vegetariánství se dokonce uvádí, že na ploše 2 hektarů (louky, zahrady a pole) se uživí 1 člověk konzumující maso, ale stejná plocha uživí 14 vegetariánů (konzumujících kromě rostlinné potravy i mléko a vejce), nebo až 30 až 50 veganů (živících se pouze rostlinnou stravou).

Veganství je tak i cestou k omezení palčivých dopady ekologických problémů, jako je globální změna klimatu. Vezměme si například stromy. Ty jsou základním lapačem oxidu uhličitého a zásadně pomáhají regulovat globální klima – ale mizí tempem třinácti milionů hektarů ročně. Již celá třetina světových lesů byla vykácena a proměněna na zemědělsky využívané plochy. Podle odhadů World Resources Institute je v současnosti až 60% lesů káceno proto, aby uvolnily místo pro produkci potravin. Jedna pětina z těchto ploch je využívána jako pastviny pro dobytek a na další třetině se pěstuje krmivo. Hospodářská zvířata v současné době využívají 30% celkové pevniny na Zemi.
  
Ale jak víme, pozemky v Evropě jsou cennější, pokud se na nich staví. Výsledkem je, že většina krmiva pro dobytek – celých sedmdesát procent – se dováží ze zemí mimo Evropu. Slovy zprávy Evropského parlamentu: „Evropa nasytí svou lidskou populaci, ale nikoliv svůj dobytek“. Dva a půl milionů hektarů půdy v Brazílii je využíváno pouze na pěstování krmné soji pro evropský dobytek – a přitom okolo dvaceti milionů Brazilců a Brazilek trpí podvýživou. Vědec, ekolog a uznávaný odborník na hlad a jeho geografické souvislosti, Georg Borgström, říká, že jednu třetinu africké úrody arašídů (co do obsahu bílkovin jsou arašídy srovnatelné s masem) použijí státy Západní Evropy na krmivo pro jatečná zvířata – a fakt, že Afrika je nejhůře postižená hladomory, asi není potřeba připomínat.

Problém se netýká pouze souše. „Vegetariáni“ a „vegetariánky“ konzumující ryby by měli vědět, že celá čtvrtina všech ryb již byla vyhubena. Například v Kanadě bylo vyhubeno 140 druhů lososa. Velké množství delfínů, želv, lachtanů a dalších mořských živočichů je pravidelně zachyceno v rybářských sítích, kde umírá. A ani zdaleka každá chycená ryba neskončí v něčím žaludku – biolog Lee Alverson počítá, že okolo sedmadvaceti milionů tun (už samo počítání života na tuny je perverzní, nehledě na toto astronomické číslo!) ryb je každým rokem vyhozeno, protože mají špatnou velikost, nebo jde o špatný druh, o který nemají supermarkety zájem.
  
Zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvádí, že pěstování dobytka je zodpovědné za 18% zplodin skleníkových plynů – tedy více, než zplodiny z veškeré dopravy! Henning Steinfeld, vedoucí sekce Informací a koncepce při FAO a jeden z hlavních autorů studie, říká: „Hospodářská zvířata jsou jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů k nejzávažnějším environmentálním problémům dnešní doby. Má-li se situace zlepšit, je zapotřebí podniknout okamžitě adekvátní kroky.“ A když už jsme byli u té vody – Georg Borgström tvrdí, že odpadní vody ze zvířecích farem znečišťují životní prostředí až 10-krát více než městská kanalizace a až 3-krát více než odpady z průmyslové výroby.

Produkce masa totiž znamená obrovskou produkci odpadů. Ve studii Diet and the environment: does what you eat matter? zveřejněné v The American Journal od Clinical Nutrition v roce 2009 jsou např. zmiňovány údaje US General Accounting Office týkající se toho, že hospodářská zvířata vyprodukují jen v USA 130x více odpadů, než 300 milionů lidí. Tyto odpady obsahují vysoké koncentrace sloučenin dusíku, fosforu, stop těžkých kovů a antibiotik a do půdy se dostávají často bez následných úprav.
    
Chov dobytka spotřebovává většinu energie spotřebovávané v zemědělství. Na jednu tunu živočišných potravin je spotřebováno až dvacetkrát více energie než na tunu stravy rostlinné. Chov prasat a drůbeže v ohromných stavbách bez oken znamená spousty vyplýtvané energie na ventilaci, osvětlení atd. Nehledě na to, že na skladování zeleniny nepotřebujete ledničku ani mrazák…
  
Spotřeba masa a mléčných výrobků stále přitom stoupá. Spousta dříve soběstačných farmářů přechází na pěstování velmi omezeného spektra krmných plodin, protože za ni velké korporace lépe platí. Velké, intenzivně obdělávané monokultury ohrožují biodiverzitu a jsou v rozporu s udržitelným zemědělstvím. Je přitom zajímavé, že to nejsou chudí lidé, kdo konzumuje produkty masného průmyslu – průměrný občan či občanka USA sní patnáctkrát více masa než obyvatel či obyvatelka Hondurasu. Dánové a Dánky snědí každý rok dvakrát více vepřového, než sami váží – desetkrát více, než člověk z Jižní Afriky.
  
Čísla a statistiky dokáží někdy některé věci vysvětlit lépe než emotivní výlevy. Pokud se můžeme (a můžeme!) zdravě a plnohodnotně stravovat vegansky, neexistuje důvod, proč kvůli svému jídlu zabíjet zvířata. A z výše uvedeného jasně vyplývá, že součástí k životnímu prostředí šetrného životního stylu musí být i veganský způsob života… 

Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu (http://sportuj.veganka.cz) a lektorem přednášek o veganství .

3 Komentářů k “Součástí ekologického životního stylu musí být i veganská strava

  • 1.11.2011 at 10.49
    Permalink

    Výborně napsáno, snad se lidé probudí než bude pozdě.

    Reply
  • 19.11.2011 at 8.53
    Permalink

    Dobrý článek, pozastavil bych se ale nad jednou větou hned v úvodu: „I zábavná rádia pro mladé pořádají diskuse o tom, jestli už lidí není příliš a jak se všichni uživí.“ (Zvýrazněno mnou.)

    Samozřejmě to říkají „zábavná rádia“, ale věta byla zvolena proto, že s ní autor nějakým způsobem souhlasí. První část takového výroku podle mně nemá oporu ve faktech. Předně, termín přelidnění vymyslel ustrašený anglický velebníček[1] Robert Malthus, aby zdůvodnil, proč je etické nechat chudé umřít hlady. Kropotkin se na adresu Malthuse domnívá, že Malthusova teorie je především zdůvodněním nerovnosti lidí [2].

    Je jasné, že na Zemi je dostatek potravin (kalorií) na to, aby nikdo nemusel hladovět (spočítejte si to na FAO nebo zde [3]). První část problému by se dala teoreticky vyřešit tím, že by se přestaly produkovat živočišné potraviny a nově dostupné „krmivo“ by se „přeměnilo“ na potravu pro lidi. Znamenalo by to ale – na ekonomické úrovni -, že zkrachuje ohromně mocný byznys chovu zvířat a vzhledem k jeho státní (dobře viditelné např. v USA) i globální moci je takový scénář za současného ekonomického systému kapitalismu nepředstavitelný [4], což je druhá část problému.

    Tedy, lidí není příliš mnoho lidí, ale jak v celém článku správně říkáte je to problém distribuce potravin (lidé nebo mimo-lidská zvířata?), ale je nutné podle mně dodat, že je to jenom část problému a tu druhou apolitické veganství typicky neřeší.

    [1] Bookchin, Murray: Populační mýtus
    [2] P. Kropotkin: Dobývání chleba
    [3] https://anarchismusakritika.wordpress.com/2010/03/11/neo-malthuzianska-zombie-stale-mezi-nami/#note1
    [4] Brian A. Dominick: Osvobození zvířat a sociální revoluce

    Reply
  • vegaholic
    21.11.2011 at 12.07
    Permalink

    Ne, autor článku se zvolenou větou opravdu nesouhlasí…

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>