Veganství není neduhem

Na zpravodajském portálu idnes.cz byl dnes publikován článek „Adolescenti nevědí, jak a co jíst. Základem je zdravé jídlo z domova.„, který obsahuje nepřesné informace týkající se veganství u dospívajících.

Česká veganská společnost považuje za přehnaně zobecňující tvrzení, že veganství pro dospívající organismus není podle odborníků vhodné. Ve skutečnosti se světoví odborníci na výživu shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství a dospívání [1,2,3].

Mimo to je v článku uvedeno, že „Pro mladé lidi často představují hlavně cestu, jak se odlišit.“. Ačkoli jistě existují i takové případy, řadu (nejen) mladých lidí vedou k tomuto rozhodnutí etické a racionální důvody. S rostoucí informovaností o ekologických dopadech živočišné produkce, rozumových i emocionálních schopnostech hospodářských zvířat, způsobech jejich chovu a výživové dostatečnosti čistě rostlinného stravování je naopak pochopitelné, že stále více lidí snižuje svoji spotřebu živočišných produktů nebo se i stává vegany.

Vzrůstající obliba veganství v Česku je v souladu s vývojem ve světě. Například ve Velké Británii se podle průzkumů analytické společnosti Mintel hlásí k vegetariánství a veganství už celá pětina mladých lidí do 26 let [4].

[1] Stanovisko Academy of Nutrition and Dietetics
[2] Stanovisko Dietitians of Canada
[3] Stanovisko The British National Health Service
[4] Každý pátý mladý Brit je vegetarián

zdroj: http://veganskaspolecnost.cz/stanoviska/veganstvi-neni-neduhem/


 
Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu a autorem e-booku Veganství prakticky.

16 Komentářů k “Veganství není neduhem

  • 10.6.2015 at 13.20
    Permalink

    Ve skutečnosti se světoví odborníci na výživu shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství a dospívání [1,2,3].

    Vlastně se v tom shodují jenom anglosaští odborníci, ti němečtí a švýcarští ho nedoporučují pro období těhotenství, kojení a útlého dětství – je otázka jestli opodstatněně, protože se těmi doporučeními vine představa, že „je to příliš složité“…

    Reply
  • 29.6.2015 at 19.20
    Permalink

    Žádný nezávislý odborník na výživu se nikdy nepodepíše pod tvrzení, že homo sapiens může dlouhodobě existovat bez masa, natož u dospívajících, těhotných a kojících, tam je to zcela mimo diskuzi.
    Názory nedůvěryhodných organizací jako třeba Americká dietitická organizace nejsou relevantní, tyto organizace mají takový názor jaký si kdo zaplatí, třeba že máslo škodí, margarín prospívá, vejce jsou přímé zlo, sádlo zvyšuje cholesterol a tak dále.

    Reply
    • 29.6.2015 at 20.46
      Permalink

      Opravdu žádný? Namátkou třeba Jack Norris…

      Reply
      • 30.6.2015 at 2.35
        Permalink

        Opravdu žádný. Jack Norris nemá nic společného s odborníkem na výživu, je to jeden z těch známých představitelů provařených nedůvěryhodných organizací schopných se za příslušný bakšiž podepsat pod cokoliv.

        Reply
        • vegaholic
          30.6.2015 at 11.07
          Permalink

          Tak to udělejme takto.. Definujte mi prosím nezávislého odborníka na výživu a já vám najdu veganského, ano?

          Reply
          • 2.7.2015 at 6.13
            Permalink

            Neuděláme. Vy najdete věrohodného odborníka schopného odborně prokázat dlouhodobé fungování lidského organismu bez masa. Tím se rozumí že do detailu popíše náhrady známých problematických látek.

    • 30.6.2015 at 6.50
      Permalink

      Na silné tvrzení („homo sapiens [ne]může dlouhodobě existovat bez masa, natož u dospívajících, těhotných a kojících“) je třeba mít silný důkaz. Mohl bys nám ho prosím představit?

      Reply
      • 30.6.2015 at 7.14
        Permalink

        Silné tvrzení je naopak to že homo sapiens může existovat bez masa, když maso konzumuje v celé své historii asi milion let a postupně i tepelně upravené, důkaz tedy budete představovat Vy.
        Namátkou homo sapiens neumí syntetizovat dostatečné množství následujících sloučenin a je nutno je dodávat zvenčí ve formě masa, jelikož v rostlinné potravě nejsou: kyseliny dokosahexaenová, eikosapentaenová, ikosatetraenová, oktadekatrienová, methylguanidinoctová, dále kyanokobalamin, železo vázané na porfyrin. Zdaleka to nejsou všechny látky, je toho více.

        Reply
        • 30.6.2015 at 8.40
          Permalink

          Na první část reagovat nebudu, protože bych jen odkazoval na ony „nedůvěryhodné a zaprodané organizace“. Druhá část Vašeho komentáře je ale zajímavější.

          Namátkou homo sapiens neumí syntetizovat dostatečné množství následujících sloučenin a je nutno je dodávat zvenčí ve formě masa, jelikož v rostlinné potravě nejsou: kyseliny dokosahexaenová, eikosapentaenová, ikosatetraenová, oktadekatrienová, methylguanidinoctová, dále kyanokobalamin, železo vázané na porfyrin.

          1) kyselina dokosahexaenová (=DHA) a kyselina eikosapentaenová (=EPA) se uměle syntetizují z mořských řas (to stejné dělají ryby, a proto jsou „plné omega 3 mastných kyselin“). Dá se to běžně objednat: http://opti3omega.com/

          2) ikosanoidy jsou deriváty omega 3 & 6 mastných kyselin, tj. mastných kyselin které se objevují v rostlinách. Nenašel jsem doklad toho, že by byly pro tělo nutné a zároveň z rostlin „nevytěžitelné“.

          3) kyselina oktadekatrienová (=APA) je běžně dostupná z rostlinných zdrojů (např. vlašské ořechy): http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/linolenova-kyselina-1

          4) kyselinu methylguanidinoctovou (kreatin) si tělo syntetizuje (http://www.wikiskripta.eu/index.php/Kreatin). Dodatečný kreatin můžou potřebovat sportovci, ale i ten se dá koupit veganský.

          5) kyanokobalamin (=B12) je jen forma vitamínu B12, kterou produkují speciální bakterie, tedy není v mase a veganský zdroj se dá koupit v každé lékárně. Ale ano, lidé sami o sobě B12 neprodukují, musí ho do sebe dostat zvenčí.

          6) železo vázané na porfyrin (=“hemové železo“) v rostlinné stravě není, ale to neznamená, že v rostlinné stravě nejsou dostupné zdroje železa. Ty se navíc při dodání vitamínu C dají docela dobře využít.

          Určitě je více látek, které byste mohl napsat, ale mám pocit, že bych reagoval v tom stejném duchu, ergo: mnoho z toho, co jste uvedl, je v rostlinné stravě zcela běžně nebo se z ní dá technologickými procesy (kyanokobalamin, DHA, EPA; ano, vegan ≠ technofob :) ) získat.

          Reply
          • 2.7.2015 at 6.10
            Permalink

            Žijete v bludu, rostlinné zdroje uvedených látek nejsou dostatečné a syntéza v lidském organismu probíhá, oboje není schopno plně pokrýt potřeby organismu.
            Samozřejmě je možné prakticky každou látku dodat do organismu ve formě tabletek a preparátů, ale to je nepřirozená nouzová záležitost pro kosmické lety, ne pro každodenní život, probuďte se.

          • 2.7.2015 at 9.12
            Permalink

            (Alexovi níže.)

            rostlinné zdroje uvedených látek nejsou dostatečné a syntéza v lidském organismu probíhá, oboje není schopno plně pokrýt potřeby organismu

            Problém je, že svá tvrzení ničím nedokládáte; domnívám se, že je to tím, že to ani není možné, a proto jsou tato Vaše tvrzení podloženou pouze Vaší „autoritou“ a ničím více – to se mi nezdá jako rozumný podklad pro rozhodování o tom, co je a co není možné.

            Samozřejmě je možné prakticky každou látku dodat do organismu ve formě tabletek a preparátů

            To jsem rád! Z Vaší předchozí argumentace jsem měl pocit, že „musím jíst maso“, ale ono je to nakonec jinak! :)

            ale to je nepřirozená nouzová záležitost pro kosmické lety, ne pro každodenní život, probuďte se.

            To bude asi mýlka, my nejsme sluníčkáři, kteří mluví s kameny, ani nežijeme v roce 1920 na Zakarpatské Ukrajině. Jsme lidé z Česka roku 2015 a žijeme z toho, co nám dává doba a pro ni je výroba kyanokobalaminu a DHA & EPA banalita za pár korun.

            Buďte sbohem.

    • 23.9.2015 at 6.19
      Permalink

      Vaše tvrzení automaticky a přirozeně vyvrací miliony veganů po celém světě. I dlouhodobých. A hlavně živých a zdravých. I moje tříletá dcera, která se od narození stravuje vegansky by na vás koukala jak na zjevení, kdybyste jí tvrdil: musíš sníst mrtvé prase (rybu, krávu, kuře…) abys byla zdravá.

      Reply
  • 2.7.2015 at 8.40
    Permalink

    Pan Alexis se, bohudík, mýlí, látky které jmenoval nejsou esenciální a jsou v rostlinách a bakteriích. Vitamín B12 se už dávno vyrábí baktriálně a ve vašich střevech jej také vyrábí bakterie. Nejvíce vit. B12 je v kanalizačních kalech. Zajímavé je že nejvíce trpí nedostatkem vit. B12 právě masožrouti, kteří si způsobí poruchy střevní mikroflory. Krom toho se vit. B12 nejvíce ničí vařením, o pečení ani nehovořím. Maso bylo pro pravěké lidi nouzovým řešením, když už nebylo co jíst, a člověka značně biologicky i psychicky poškodilo. Jediné co je esenciální jsou minerály a aminokyseliny. Všechny aminokyseliny jsou v bramborách, banánech, soji a amarantu, vše běžně k dostání v obchodech. Vyšší živočichové jsou trápeni a zabíjeni naprosto zbytečně. Já nejím maso už asi 30 let a jsem stále v pohodě na živu. Někteří lidé v Andách, kteří se živili jen bramborami se dožili 100 let. Zajímavé bylo, že když jsem přestal jíst maso, jako mávnutím proutku zmizeli z mých snů noční můry. To mi jen potvrdilo teorii, že krev přitahuje démony. Proto ve starověku obětovali hlavně krev a maso bohům. Mimo to průměrný věk těchto lidí bylo 40 a méně let. Umírali většinou na infekce, z čeho asi? Nejnebezpečnější pro člověka jsou viry a bakterie živočišného původu. Budoucí kosmonauti budoumuset být vegani, protože živočišná výroba je energeticky i ekonomicky ztrátová.

    Reply
    • 2.7.2015 at 9.24
      Permalink

      Zajímavé je že nejvíce trpí nedostatkem vit. B12 právě masožrouti

      Bohužel to není pravda (viz druhá grafika zde: http://veganka.cz/studie-hladina-vitaminu-b12-v-krvi-u-veganu-a-masojedliku/). Největším nedostatkem vitamínu B12 trpí vegani, a to proto, že v jejich stravě není a protože ho nedoplňují.

      „Dobrá střevní mikroflóra“ nemůže být náhradou za doplňování B12, protože:

      Dlouho se mělo za to, že B12 je produkováno bakteriemi v tlustém střevě (tračníku), ale jelikož se B12 tvoří pod kyčelníkem (část střeva, kde se B12 vstřebává), tento takto vytvořený vitamín nemůže tělo vstřebat. Tato teorie je podpořena skutečností, že mnoho zvířat, která jsou zcela nebo primárně vegetariány, jí své fekálie. Pojídání fekálií jim dovoluje získat B12 i při rostlinné dietě.

      (Viz https://vitaminb12bereteho.wordpress.com/are_intestinal_bacteria_a_reliable_source_of_b12/)

      Reply
    • 3.8.2015 at 14.47
      Permalink

      Pokud bylo pro praveke lidi maso „nouzovym resenim“, jak to, ze se Homo sapiens vyvinul jako vsezravec? Nebo vy snad mate bylozravci chrup a travici trakt?
      Krome toho, proc se kvuli tomu „nouzovemu“ masu clovek naucil lovit – vyvoj prokazatelne sel od sberacu k lovcum a pak k zemedelcum/chovatelum?

      Reply
      • 4.8.2015 at 11.42
        Permalink

        Dobry den,
        vzdycky se rad zasmeju, kdyz nekdo napise, ze jsme vsezravci :)
        jenom proto, aby si to maso mohl dat a mel se na co vymlouvat :)

        Zkuste si nejdriv neco zjistit o tom jaky maji bylozravci a masozravci chrup a travici trakt, doufam ze dobra inspirace pro zacatek bude:
        http://maso.skrabalek.cz/

        Snad Vam to pomuze a neurazi :)

        Reply

Napsat komentář: Vassa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>