Snadná domácí výroba rostlinného mléka

Vy si ještě nevyrábíte rostlinné mléko doma? Vyrábět si doma rostlinná mléka je velmi jednoduché a nenáročné. Není na to potřeba zvláštní vybavení kromě obyčejného mixéru (nikoliv tyčového) a čajového sítka nebo ještě lépe kousku tkaniny. Stačí minimum času. Navíc i výrazně ušetříte oproti ceně rostlinného „mléka“ v obchodě, nehledě na to, že velkou část těch nejlepších rostlinných mlék si v obchodě ani nekoupíte (například makové).  A k tomu ulevíte i životnímu prostředí tím, že domů nebudete neustále tahat tetrapakové krabice.

Postup je v zásadě stejný u jakéhokoliv rostlinného mléka. Předem dáte namočit surovinu, ze které budete „mléko“ dělat. Ideální je přes noc, ačkoliv některé suroviny stačí i na několik hodin (mák, ovesné vločky). Pro sladší chuť se mi svědčilo přidat k namáčené surovině na jeden litr mléka tři čtyři sušené datle (i datle stačí namáčet jen několik hodin).

Potom surovinu i s vodou, ve které jste ji namáčeli, dáte do mixéru, doplníte čerstvou vodou (eventuelně sladidlem či kořením, viz níže) a pár minut mixujete, dokud nedostanete napěněné „mléko.“

Co se týká poměru, obecně platí 100 g suroviny na 1 litr vody, nebo 1 hrnek na 4 díly vody – zpravidla se u obou metod dostanete na přibližně stejný výsledek (poměr). Nejlepší je stejně zkoušet a najít si vlastní poměr – někdo má rád mléko hustší a krémovější, jiný zase vodovější. Jiné se hodí na pečení a jiné do vloček atd. I v tom je krása domácí výroby mléka – uděláte si vlastní přesně na míru.

Zpět k postupu: Až vypnete mixér, stačí „mléko“ již jen přefiltrovat a zbavit tak pevných částic. Můj nejoblíbenější způsob filtrace je přes bavlněnou tkaninu. Kus látky rozprostřu do konvice a přetáhnu přes okraje ven – takže ji jakoby vystelu s tím, že dole není na dně, ale asi v polovině nádoby. Do tkaniny přeleju mléko (část vyteče a část zůstane v tkanině). Abych přefiltroval zbylé mléko, dám rohy tkaniny k sobě, jednou rukou je podržím a druhou rukou vymačkám z vzniklé „hroudy“ zbylé mléko do konvice. Tuto metodu mám vyzkoušenou jako nejrychlejší a nejméně pracnou.

Filtrovat se dá například přes zmíněné čajové sítko. U prvního filtrování si pomáhám lžičkou, další kola už jen prolévám. Když chci mléko jemné, filtruji až pětkrát, když spěchám, dvě kola stačí. Každopádně je tato metoda pracnější a zdlouhavější než tkanina, protože musíte neustále „prosívat“ lžičkou. Mezi další metody oblíbené filtrační metody patří silonová punčocha (nalijete do „nohavice“ a čekáte).

Mléko se pochopitelně dá osladit (oblíbený je agávový sirup) nebo ovonět (vanilkou atd.), ale není to nutné. Já jsem fanouškem čisté chuti, ale to už je na individuálních preferencích. Takto doma vyrobené mléko v sobě pochopitelně nemá žádné konzervanty, nicméně v lednici v uzavřené nádobě vydrží cca 4 dny.

Po několika hodinách uskladnění v klidu se v „mléku“ oddělí pevnější částice a klesnou na dno, ale to vás nemusí znepokojovat. U koupeného mléka v krabici se děje to samé, proto je potřeba řídit se pravidlem, že před každým použitím je „mléko“ potřeba dobře promíchat.

A co se zbytky suroviny, které zůstanou na sítku? Skořápky ořechů (od neloupaných konopných semínek či máku) je nejlepší vyhodit (nejlépe samozřejmě na kompost), protože v nich nezůstaly žádné živiny. Ostatní zbytky, tedy hlavně ze semínek či ořechů bez skořápky, lze použít třeba jako základ do pomazánek apod.

A nyní krátce k jednotlivým mlékům. Přehled je pouze pro inspiraci a vychází z nejdostupnějších surovin v našich podmínkách, nicméně v zásadě lze vyrobit mléko z jakýchkoliv ořechů či olejnatých semen:

Makové mléko je velmi oblíbené kvůli vysokému obsahu vápníku, kterého jinak může být ve veganské stravě nedostatek. Obsahuje ho totiž cca 200 mg vápníku na 100ml. Vedle toho obsahuje i 3g bílkovin a některé minerály. Má velmi zajímavou, nahořklou či jemně nakyslou chuť.

Často velmi doporučované mandlové mléko obsahuje spoustu minerálů: magnesium, selen, mangan a také vitamin E. Je v něm i vápník (cca 80mg vápníku na 100ml), neobsahuje však tak vysoký podíl bílkovin, jak bývá někdy tradováno (pouze jednotky gramů). Má jemnou, oříškovou chuť.

Rýžové mléko je oblíbené mezi sportovci. Je v něm spousta sacharidů (asi 10g na 100ml), ale téměř žádné tuky. Má velmi výraznou chuť po rýži, i když velmi záleží na odrůdě, ze které mléko děláte.

Ovesné mléko je nabité vitaminem B a E. Dá se dělat jak přímo z ovsa, tak i ovesných vloček. Nechybí v něm minerály jako magnesium, selen, měď a mangan a dokonce i nemalé množství železa.

Mléko konopné obsahuje vysoký podíl omega 3 a 6 mastných kyselin, navíc v ideálním poměru pro vegany. Na mléko se dá použít neloupané konopné semínko, mixér si s ním hravě poradí. Ve 100ml jsou také 2 gramy vysoce kvalitních bílkovin. I konopné mléko má velmi jemnou, lehce oříškovou chuť.

Mléko slunečnicové obsahuje hořčík, selen, niacin, zinek, kyselinu pantotenovou, železo, vápník, fosfor hořčík, selen, niacin, zinek, kyselinu pantotenovou, železo, vápník, fosfor a Omega-6 polynenasycené mastné kyseliny (naneštěstí v něm chybí omega 3 mastné kyseliny). Jeho chuť je výrazná, zemitá.

Když už umíte udělat rostlinné mléko, podívejte se na video, kde shrnuji ty nejpodstatnější informace, které jsem nasbíral za 15 let života na rostlinné stravě:

Veškeré informace o domácí výrobě rostlinného mléka najdete pěkně přehledně i v naší infografice:

grafika_mleko

Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu (http://sportuj.veganka.cz) a lektorem přednášek o veganství .

57 Komentářů k “Snadná domácí výroba rostlinného mléka

  • 18.2.2014 at 16.27
    Permalink

    ďakujem za zhrnutie takéto …. a makové som ešte neskúšal ale jaké je lepšie, pomletý namočený mak alebo celý ? :)

    Reply
    • 18.2.2014 at 21.25
      Permalink

      Sám za sebe volím metodu, kdy mák pomelu. Pro zlepšení a zvýraznění chutě nejdříve mák propláchnu horkou a na pánvi ho poté opražím do sucha. Poté umelu. Prvně uvedeným procesem chuťově mák nabude a zmizí někdy nepříjemná nakyslost. Po umletí dám mák na dvě až tři hodiny vylouhovat a poté rozmixuji. Přecedit a pít. Tak jak je popsáno výše v návodu. Poměr se také nemění.

      Reply
      • 18.2.2014 at 21.26
        Permalink

        horkou vodou (omlouvám se za chybu :)

        Reply
  • 21.2.2014 at 12.06
    Permalink

    Díky za recept, nenapadlo by mě, že je to tak snadné.
    Zkoušel jsem mandlové, ale mělo to trochu „chemickou“ pachuť a agávový sirup se v něm nějak divně „rozležel“, že se po dni v ledničce sladkost úplně vytratila. Ale nezdávám se, jdu na ovesné mlíko. (Btw, podle jedné hypotézy [http://is.muni.cz/th/216309/ff_b/Bakalarska_prace.txt] ohledně etymologického původu slova mléko, byl základem kořen „melk“, který odkazoval k „vlhkosti a máčení“, což na naše rostlinné mlíko pasuje víc než na to kraví. :) )

    Reply
  • 22.2.2014 at 11.20
    Permalink

    Taky přispěju receptem: 20 g konopných semínek + 20 g mandlí necháme namočit přes noc nebo i déle. Mandle oloupáme (nejdřív spaříme horkou vodou) konopí a mandle rozmixujeme s 400 ml vody, přidáme 3 datle, půlku lžičky sušené citrónové kůry a špetku soli, přecedíme přes sítko. Musím přiznat, že se mi nikdy nepovedlo udělat mléko tak, aby mi chutnalo stejně jako mléko z tetrapaku, ale tohle už se blíží.

    Reply
  • 25.2.2014 at 19.31
    Permalink

    Dá se takhle dělat i sójové?

    Jinak rýžové se mi nepovedlo – mělo na spodku hustou sedlinu, o které jsem nevěděl a pil jsem tak spíš obarvenou vodu, lískooříškové super, makové rulez (až na zdlouhavé filtrování).

    Reply
  • 26.2.2014 at 8.32
    Permalink

    Sojové mléko – sóju namočíme přes noc, rozmixujeme s vodou,dáme vařit a přecedíme přes tenkou tkaninu. Obdobný způsob jako při výrobě tofu. Bohužel se chuťově dost liší od většiny mlék z tetrapaku. Koupená mléka jsou z loupaných sojových bobů, což částeně odstraní sojovou příchuť. Z takto připraveného mléka jde udělat celkem slušný jogurt.

    Reply
    • 26.2.2014 at 8.51
      Permalink

      Velice děkuju, nechám si to tedy na později, až vyzkouším všeliké jiné zrní.

      Reply
    • 12.11.2014 at 10.37
      Permalink

      A sojové boby předtím uvaříte? Nedokážu si představit, jak je mixuju tvrdé… 😀

      Reply
      • 21.4.2015 at 5.52
        Permalink

        Miliontýšestý popularizační článek o sóji, kterému bychom měli věřit proč? Protože autorka má dva tituly a věří ve spásu bio zboží v kontrastu s „vysoce průmyslovou úpravou“, která zjevně škodí sama od sebe. Nietzsche by z toho věčného návratu téhož měl radost.

        Mnohem serioznější je např. tohle http://www.veganhealth.org/articles/soy_wth (aniž by se vám snažil střelit své předražené služby).

        Reply
        • vegaholic
          21.4.2015 at 8.06
          Permalink

          K těm titulům: Phd. je u Slimákové více nž pochybný…

          Reply
  • 5.3.2014 at 23.04
    Permalink

    Ahoj, chtěla bych se zeptat, zda se dá udělat mléko i z pšenice. Dneska jsem si koupila na naklíčení, tak mě napadlo jestli jde i udělat mléko. Je to obilnina takže je mi jasné že by se musela asi povařit ale nevím jak dlouho. Předem děkuji :)

    Reply
  • 21.3.2014 at 18.14
    Permalink

    Dobrý den, chtěla bych vyzkoušet mandlové a rýžové, ale mám technický dotaz:-)…mandle předem oloupat a rýži uvařit nebo namáčíte syrovou?
    Předem díky!

    Reply
    • 9.2.2015 at 7.43
      Permalink

      Mandle neloupu, pod slupkou je nějaký vitamín, či co, slupky se cezením oddělí, z mandlové drti dělám olivovou pomazánku podle Kuchařky ze Svatojánu. Jo a rýže se namáčí syrová.

      Reply
  • 23.4.2014 at 16.20
    Permalink

    Ta zbylá semínka bych použil k pěstování hub. Trocha slámy, kávové sedliny, špetku sádry a naše semínka. Vše důkladně sterilizovat v PE sáčku a po vychladnutí naočkovat sadbou hub. Já zkouším shi-itake. Hodně zdaru přeje Karel.

    Reply
  • 21.9.2014 at 8.37
    Permalink

    také by mě zajímalo, jestli se mandle mají oloupat a proč se nemá používat tyčový mixér? děkuji

    Reply
    • 25.10.2014 at 21.40
      Permalink

      Já ho tyčákem dělám stále a je skvělé.

      Reply
  • 21.9.2014 at 12.45
    Permalink

    S neoloupanými mandlemi se to dělá hůř a tyčovým mixérem to prostě nejde – je moc slabý a ani technologicky. Prostě tyčákem to mlíko neuděláš…

    Reply
    • 9.2.2015 at 12.17
      Permalink

      hmmm,tak ja nic jineho nez tycak nevlastni a vyrabim si mleko z orechu, maku a konopi a jde to s nim uplne v pohode.

      Reply
  • 12.2.2015 at 13.47
    Permalink

    Ahoj, děkuji moc za recept, rád to zkusím. Jen, jsem zvědav a pořád ještě přemýšlím, jaká je výhoda z toho mít to jako mléko a ne to sníst zrovna celé. Není škoda vyhazovat všechny ty zbytky = celou hmotu?

    Reply
    • 12.2.2015 at 13.59
      Permalink

      Zjevná výhoda je, že müsli zalité makovým mlékem je o dost lepší než to stejné müsli zalité vodou a posypané mákem :). Méně viditelná výhoda je, že mnoho ze semínek nestrávíš, pokud je prvně neumeleš a tohle může být jedním ze způsobů, jak do sebe dostat aspoň část nutrientů (další možností by bylo semínka rozemlít a sníst, ale – aspoň v případě makového mléka, které je úžasné – nebudeš z toho mít až takový požitek).

      Reply
  • 14.2.2015 at 21.05
    Permalink

    Chtěla bych se zeptat, jestli vodu, ve které se surovina namáčí, vylít a dát čistou nebo jenom doplnit čistou vodu tak, aby jí bylo litr celkem?

    Reply
    • 14.2.2015 at 22.53
      Permalink

      Já ji vylívám (nebývá moc vábná…) a pak doleju čistou.

      Reply
      • 15.2.2015 at 17.16
        Permalink

        Měla by se u ořechů vylévat – namáčí se proto, aby ořechy uvolnili nezdravé látky, a ty jsou právě v té vodě. Nechávám ji jenom u máku..

        Reply
  • 21.2.2015 at 17.50
    Permalink

    V to Vašem postupu nemůžu najít zmínku o vaření. Mám za to, že jde o nedopatření, protože všechny recepty, co jsem zatím pročetl, vaření zahrnovaly. A krom toho, v „infografice“ vaření máte!

    Reply
  • 12.3.2015 at 8.10
    Permalink

    Zkušenější, napište se prosím recept,jak na to rýžové. Rýži jsem máčela celou noc a co dal? Rozmixovat v čisté vodě nebo první uvařit a pak mixovat?díky

    Reply
    • 12.3.2015 at 8.57
      Permalink

      Já jsem namáčel 100 g rýže přes noc a pak ji v 1 litru čisté vody rozmixoval, a trochu dosladil. Ale v porovnání s ostatními rostlinnými mléky se mi rýžové zdálo nejslabší. (Asi proto, nedošlo k dokonalému prolnutí vody a rýže na hustější mléko, obě složky byly trochu oddělené..)

      Reply
  • 7.1.2016 at 14.41
    Permalink

    Ryžové – ked ho robím zo surovej ryže, má „práškovú“ alebo „púdrovú“ chuť. Keď z uvarenej, zostane mazľavé. Keď ryžu vopred nasucho opražím, „nasurovo“ je mlieko stále púdrové, pri obvarení takejto ryže alebo hotového mlieka z nej je síce mazľavosť nižšia, ale stále prítomná. Chuť si viem vyladiť, ale konzistencia ma stále štve. Poradite niekto dáky fígel na konzistenciu?
    Inak asi lyžičku ryže pridávam do sójového mlieka (varím pred mixovaním), tam robí príjemne hladkú konzistenciu.

    Reply
  • 15.1.2016 at 18.14
    Permalink

    Prosím vás, jak děláte ovesné mléko? Vločky uvařit nebo jen namočit? A poměr vody a vloček? Diky.

    Reply
    • 15.3.2016 at 10.38
      Permalink

      Já dávám 80 g vloček na 1 l vody, namáčím asi 1,5 hodiny, když spěchám (ale většinou přes noc), nevařím.

      Reply
  • 20.3.2016 at 16.41
    Permalink

    Prosím Vás, když namáčím suroviny přes noc ve vodě, je potřeba to nechat v chladu, v lednici nebo venku v pokojové teplotě. Bojím se, aby to nezačlo kvasit nebo se nějak kazit.

    Reply
    • Pavel Houdek
      28.3.2016 at 19.30
      Permalink

      Já je nechávám normálně na lince.

      Reply
  • 8.4.2016 at 6.39
    Permalink

    Dělám ovesné mléko z ovsa a pokaždé má takovou nepříjemnou příchuť. Dětem to vadí, že je hořké, mně to spíš přijde pálivé. Oves jsem zkoušela různý. Možná jestli by ty vločky byly lepší? Nemáte zkušenost? Děkuji.

    Reply
  • 20.4.2016 at 14.32
    Permalink

    Prosím,prosím poraďte mi.
    Jelikož děti 2roky a 4roky nemohou klasické mléko kvůli alergii, já mám intoleranci laktózy, tak dělám rostlinná mléka kokosové, mandlové, oříškové, makové a teď ten problém, nemám kvalitní mixér a když filtrují mléko, vše okolo zaprasím a ještě to dlouho trvá, jaký je nejlepší postup?
    Já rozmixuji, do skleněné lahve dám trychtýř, do něj plátěné kapesníky, na chvíli odejdu a poté přijdu a ono mi to např kape z cípů, při mačkání mi to občas také stříkne mimo, vyhodím první drť, leji mléko dál přes kapesník atd… Nemáte prosím lepší postup?

    Reply
    • Pavel Houdek
      21.4.2016 at 12.41
      Permalink

      Já používám takovou jemnou punčochu.. Z té to nemá kam vytéct.

      Reply
      • 21.4.2016 at 20.49
        Permalink

        A když ji použiji v čem ji vyprat?

        Reply
  • 22.4.2016 at 19.58
    Permalink

    Dobrý den,
    mám 10 měsíční dcerku a nechci jí dávat kravské mléko, má ráda sojový jogurt ale je drahý a navíc ji nechci tolik krmit sojou (ani sebe), chtěla bych to střídat s jinými. Nemohu ale sehnat jiný než sojový. Máte nějaký recept na mandlový, makový, ovesný… jogurt? Nalezené recepty se mi zdají pochybné.
    Díky.

    Reply
    • 23.4.2016 at 15.16
      Permalink

      Snad nevadí, že odpovídám já. Recept nemám, ale protože děti mají alergii na mléko a tedy jim byla zakázána i sója, kupovala jsem jim rýžového amunáčka, kokosovou tapioku, ovesný pudink ve ZV na objednání a moc jim to nechutnalo. Jinak jsem zkoušela vyrobit z hrašky vanilky krém (ceria.cz) a rýžovou kaši s domácí přesnídávkou, kukuřičnou kaši Mišutka,do rostlinného mléka dala pudink.prášek. Kamila

      Reply
      • 23.4.2016 at 21.29
        Permalink

        Jsem samozřejmě ráda za každou odpověď, zajímá mě ale typ jogurtu, pudinky a kaše dělám často, chtěla bych ale něco jogurtového.

        Reply
          • 24.4.2016 at 20.48
            Permalink

            To jsou všechno pudinky, já bych chtěla jogurt – tj. s kvasinkama. A nejlépe vlastní výrobou.

    • 21.7.2016 at 21.06
      Permalink

      Asi máte hodně času, když se zabýváte těmito úvahami. Proč prostě nekojit? Proč nedávat dítěti bio mléko, ve kterém jsou velice důležité složky? Proč? Nemusíte převádět vaše osobní kulinářské módy na jiné.
      Jsem vegan, ale toto nějak nedávám :

      Reply
      • Pavel Houdek
        3.8.2016 at 22.28
        Permalink

        Na kojení nic neveganského není. Tazatelka třeba kojit nemůže, to vás nenapadlo? A upřímně, dávat dítěti kravské mléko, které prokazatelně způsobuje alergie, to je tedy rada 😀

        Reply
  • 23.4.2016 at 15.28
    Permalink

    Prosím a ještě poprosím o jednu radu já, dcera od dvou let nejí maso, od čtyř let má zakáné mléko, dříve se na alergií nepřišlo a uvažuji o koupi odšťavňovače ( mrkev, ananas, hlavně rybíz, jablka, ostružiny bych chtěla odšťavňovat) a mám doma 3/4 roku odstředivku cca za 2tis a je hodně špatná, odpad je mokrý, proto chci jiný, ale poraďte mi zda se vyplatí investovat do šnekového přes 10 tis a zda máte někdo zkušenosti s nějakým hodně dobrým, kdo i často odšťavňuje.

    Reply
    • 28.4.2016 at 18.08
      Permalink

      ja mam tedy normalni odstavnovat za 80 eur ktery neni nic moc extra, urcite jsou lepsi, ale rikala jsem si ze kdyz stavy nepiju kazdy den, nema smysl utracet za sneka. naopak jsme si koupila nutri bullet, ktery me prijde mnohem praktictejsi a celkove lepsi na vsechno. vse se v nem pomele na tak male castice, ze by to clovek nerekl ze je to z celeho. jd e o to, ze pri odstavnovani clovek zbytecne zahodi i vlakninu, kterou v dnesni dobe potrebuje jiste kazdy. takze treba kdyz si delam satvu z repy tak pouziju odstavnovac na mrkev nekdy taky ale jinak delam ovoce urcite cele v nutribulletu. i treba pomeranc s bananem je vyborny mix a ten pomeranc je hodne dulezity se slupkou cisti to streva. takovy smoothie si delam v nutribullet kazde rano minimalne na snidani a terba do toho zamicham i ovesne vlocky. a hlad pak neni.navic 10 tacu za pristroj ktery stejne nakonec vydrzi nejake 2-3 roky je dost penez.ona ta zelenina i nejake to ovoce vetsinou pristroje dost znici nebo polepta, takze za 2 roky vetsinou musim menit (odstavnovace).

      Reply
    • 22.10.2016 at 19.37
      Permalink

      Sice asi odpovídám s křížkem po funuse, ale… Pořídil jsem základní šnekový odšťavňovač od G21 (stojí něco přes 4tis. kč). Nemám ho moc dlouho (ani ne rok), takže o výdrži vám moc nepovím. V létě jsem odšťavňoval hodně jablka a nejvíc práce je s krájením (má menší otvor) a čištěním přístroje (a musí se provést co nejdříve, jinak se to z těch záhybů a mezírek pak blbě dostává, ale to je asi klasika i u odstředivek). Jsou k tomu dvě sítka (jemnější a hrubší), ale i najemno propouští více vlákniny než levná odstředivka. Obecná výhoda u šneků by mělo být odstřěďování měkkého ovoce (zmíněný rybíz a ostružiny), ale to jsem ještě nezkoušel – letos jsem to spíš házel do mixéru na smoothie, což mi přijde jednodušší, pokud nechci nutně šťávu na pití.

      Já osobně spíš využiju mixér na smoothie než odšťavňovač, ale záleží, jestli se to vyplatí pro Vás.

      Reply
  • 28.4.2016 at 18.10
    Permalink

    me by zajimalo , nekde se pise ze se voda ve ktere se to maci ma uplne vylit a mleko delat z nove ze v te vode jsou skodliviny a jinde zas episi opak, ze v macene vode s evyluhuji ty vitaminy a kdyz se da nova voda, udela to sice mleko ale s pulkou vitaminu. nevite tedy nekdo, jak to doopravdy je?

    Reply
    • 22.10.2016 at 19.42
      Permalink

      V ořeších jsou údajně inhibitory klíčení, které brání vstřebávání živin, a které se máčením vyplaví do vody. Takže by se asi měla vyměňovat.

      Zajímalo by mě jak je to ale s efektivitou takového máčení, protože spousta semen stromů (což je např. i mandle) potřebuje pro klíčení chladnou stratifikaci (několik měsíců v chladu a vlhku okolo 0 stupňů). Což by znamenalo, že pouze po namočení na den v tom inhibitory stejně budou…

      Reply
  • 26.5.2016 at 8.07
    Permalink

    Dobry den chtela bych se zeptat jak moc je zdrave ryzove mleko pro deti ?..konkretne 27mesicu. Syn kvuli ekzemu nesmi kravske tak delam ryzove. Ale muze ho vubec denne?? Stridam to jeste s kozim nebo s ovesnym. Ale toho ryzoveho ma nejvic.tak abych mu tim spis „neublizila“ dekuji moc za odpoved.

    Reply
  • 18.1.2017 at 15.38
    Permalink

    Prokazatelné alergie na mléko a mléčné výrobky jsou většinou způsobené pozdním zařazením mléka do jídelníčku dítěte. Čím později, tím hůř. A vůbec většina alergií je způsobena přílišnou opatrností maminek. Aby nám děťátko náhodou neonemocnělo, vyšudlíme ho dvakrát denně antibakteriálním mýdlem a pak takové starší děťátko bez vybudované imunity doktoři natlačí antibiotiky, ale to už je fajn, to je totiž strašně zdravé…..

    Reply
    • 28.2.2017 at 19.38
      Permalink

      Mno, moje dcera kojená, já na mléčných výrobcích závislá, od 5 měsiců klasicky kaše z UM, od půl roku dostávala bílý jogurt, pak pomazánky z tvarohu a smetany, v 10 měsících jsem přestala kojit a přešla na UM a ejhle, průjmy, atopický ekzém, hubla, prokázaná alergie na mléčnou bílkovinu. Je jí 2,5 a ještě ji to nepřešlo… stačí i malé množství např. v koupené vánočce a hned o tom víme… tak nevím s tou Vaší teorií. Jooo a antibiotika teda ještě neměla.

      Reply
    • 7.8.2017 at 15.26
      Permalink

      😀 to mě baví, prej alergie způsobená přílišnou opatrností maminek.. no, jde vidět, že buď dítě nemáte, nebo máte a máte štěstí, že je zdravé a ani nikdo z vašeho okolí alergii nemá. Ono to není, dej jí to, však ona si zvykne.. bohužel tak to u alergie nefunguje. Já jsem přílišně opatrná nebyla, nemydlím je dvakrát denně antibakteriálním mýdlem a stejně jedno z nich trpí alergiemi a atopickým ekzémem, ale jak říkám, asi o tomto tématu víte kulový, takže nemá smysl to dále rozvádět, prvně si něco přečtěte o tom a pak teprve pište.

      Reply
  • 20.9.2017 at 10.00
    Permalink

    Dobrý den,
    píši, jelikož mne zarazila jedna část vašeho článku. Konkrétně že přebytek z máku je „bezcený“ a může se vyhodit. Z jakého zdroje jste čerpal informaci o tom kde a jakým způsobem je uchován vápník v máku?
    Jelikož já mám informaci přímo od studentky Mendelovy univerzity, zaměřené na studium rostlin a sama je veganka. A ta má informaci o tom, že většina vápníku v máku je obsažena právě ve „slupce“ zrna.
    Děkuji za odpověď
    Tomáš Horák

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>