Návrat k jednoduchosti: 7 pravidel zdravé stravy při omezeném rozpočtu

Danette “Dizzle” Rivera je vegankou, trenérkou v CrossFit LA a nadšenou cyklistkou. Pro server Breaking Muscle sepsala následující článek, týkající se veganského stravování při nedostatku peněz:

Miluju jídlo. Jídlem myslím kvalitní, průmyslově nezpracované jídlo v bio kvalitě. A tahle láska není zrovna levná.

Věřím, že je lepší připlatit si za kvalitu, než nízkou cenu splácet později svým zdravím. Ale co když mi můj rozpočet nedovolí utrácet za kvalitní bio produkty? Spousta lidí si myslí – a z dobrých důvodů – že kvalitní strava je vyhrazena pouze pro ty, co mají vysoký příjem. Já sama jsem ale tuto myšlenku otestovala v praxi.

Pracovala jsem ve velkých firmách dvě desetiletí, ale odvětví, ve kterém jsem působila, náhle a z ničeho nic mizí ze světa. Ačkoliv je to děsivé, v současném ekonomickém prostředí to není nijak výjimečné. To mi, stejně jako spoustě dalších rodin, hodně snížilo dostupný rozpočet. Jak jsem se snažila seřadit si priority, jídlo zůstalo na přední příčce seznamu. Rozhodla jsem se, že se mi na stůl budou dostávat jen kvalitní potraviny i přes to, že nesmím přesáhnout hodně omezený rozpočet.

Nekvalitní jídlo je přitažlivé. Je pohodlné a levné. Každá reklama mě o tom přesvědčuje. Není překvapující, že si spousta lidí myslí, že tohle je ta jediná cesta. Osobně už se nedovedu vrátit k tomu, abych jedla levné jídlo z polotovaru, po kterém se cítím hrozně. Nemohla bych to udělat svým dětem. A přesto, že se k němu odmítám vrátit, můžu se vrátit k jednoduchosti. Na první pohled jsou tyto myšlenky na jednoduchost zastaralé, ale být zastaralý v oblasti jídla může znamenat nejen být zdravý, ale také mnohem méně utratit. Dokonce to může pomoci obnovit spojení mezi tím, co jíme a jak to jíme.

Následuje seznam věcí, které jsem si musela osvojit. Mohlo by to pomoci nejen těm, co jsou v podobné situaci, ale i těm, kteří se prostě chtějí zamyslet nad tím, jaké jídlo si kupují. 

Nutričně hodnotné jídlo nemusí být líbivé, dokonce ani nemusí být balené

Většina kupovaného jídla by mělo být skutečné jídlo s jedinou ingrediencí: zelenina, ovoce, sladké brambory, semínka. Dělám salátový dresink z olivového oleje, vinného octa a soli. Kupuju spoustu věcí na váhu, bez obalů, které jen zvyšují cenu, a také díky tomu lépe kontroluji, kolik si toho kupuji. Musím odolávat pokušení krásných obalů firem, které inzerují, že se řídí nejnovějšími trendy v oblasti zdravé výživy. Jsem v oblasti marketingu důvěřivá, ale moje odolávání pokušení mě naučilo, že bych o věcech, které kupuji, měla více přemýšlet, a pomáhá mi uvědomit si, že to nejjednodušší jídlo má zpravidla nejlepší nutriční hodnoty.

Kupovat si tolik, kolik opravdu potřebuji

Vyrostla jsem se svobodnou matkou, která se musela hodně otáčet. Prázdná lednice pro mě znamená těžké časy. Plná lednice čas hojnosti. Dělalo mi radost přeplňovat spíž a lednici, i když byly plné jídla, které jsem nespotřebovala. Učím se kupovat jen to, co potřebuji. Dělám si seznamy ingrediencí, které potřebuji na určitá jídla. Plánuji před tím, než jdu do obchodu. Spontánní nákupy jsou drahé a často to dopadne tak, že ty věci stejně nesním.

Nevyhazovat jídlo

Vyhazovat jídlo je hanba. Ale přitom to je jeden ze způsobů, kterým v kuchyni zmizí nejvíc peněz. Suma peněz, kterou jsem vyhodila tím, že jsem musela vyhodit zkažené nepoužité potraviny, je tak velká, že by mě moje matka nakopala. Tento přístup byl jedním z prvních, které jsem musela odstranit. Snažím se sníst to, co mám doma, před tím, než jdu do obchodu. Když koupím věci jen na jídla, která chci vařit, velmi razantně tím omezím plýtvání jídlem, a díky tomu i hodně ušetřím.

Dělat si evidenci o tom, kolik za jídlo opravdu utratím

Není to tak dávno, co jsem si schovávala účtenky za jídlo, ať už to byl nákup v obchodě, večeře v restauraci, nebo svačinka z trhu pro děti. Otevřelo mi to oči. A ztrapnilo mě to. Přinutilo mě to zpomalit a nakupovat cílevědomě. Přestala jsem utrácet bez rozmyslu a opravdu jsem se začala soustředit na to, co kupuji.

Najíst se doma vyjde vždycky levněji

Nemusíte být šéfkuchař, abyste si doma uvařili. Jednoduchost je klíč. Začněte v malém a experimentujte. Na internetu najdete spousty receptů, v knihovně jsou k dispozici kuchařky. Vaření a příprava jídla vás spojuje s tím, co jíte, a pomáhá vám si toho víc vážit. Jídlo se stává něčím víc, než příjmem kalorií, ale spojuje vás s těmi, se kterými jíte. Pro mě není otázka zdraví jen o tvrdém tréninku a skvělé výživě. Je to plné rozvinutí všech aspektů člověka, ke kterým patří i vztahy a hodnoty.

Dát si rozpočet na drahé věci

I když nakupujete základní suroviny, stále budou některé z nich drahé. Miluju raw čokoládu, ale dnes je pro mě jen výjimečným potěšením. Můj manžel není vegan, je na paleo dietě, a musel poupravit to, jak kupuje maso. Vejce kupuje na farmářském trhu, ale nechce se vrátit k tomu, aby jedl nekvalitní maso z velkochovů. Musí se v něčem omezit. Když mu v dětství vařila jeho matka, maso bylo luxusem, ne každodenním jídlem konzumovaném ve velkém množství. Můj manžel nyní jí maso méně často, užívá si kvalitu, a věří tomu, že jeho maminka asi měla v něčem pravdu.

Jděte po slevách

Pamatuji si, že když jsem byla malá, byla to pro nás běžná věc. Na lednici jsme věšeli slevové kupóny a vystřihovali akce. Nebyla to žádná hanba, ale spíš vychytralost. A se zdravím jídlem to můžete dělat taky. Koukněte do letáků nebo na webové stránky na slevy. Třeba obchod se zdravou výživou, kam chodím já, má každou středu slevu na jídlo. Na webu také nabízí slevové kupony k tisku. Kupujte oblíbené balené jídlo (třeba kokosovou vodu) jen čas od času, když narazíte na to, že je ve slevě. Místní farmáři také v sezóně nabízí jídlo se slevou, které je nejenom levnější, ale i čerstvé a tudíž lépe chutná.

Největší a nejzdravější změnou, kterou jsem během doby nejistoty udělala, byla změna mého vztahu k tomu, jakým způsobem kupuji jídlo. Díky tomu, že mě kupování jídla moc nezajímalo, jsem přišla o dost peněz, ale také jsem si ho nevážila a vytvořila jsem si plýtvavé návyky. I kdybych zítra vyhrála loterii, tak bych takhle už žít nechtěla.

Když mám hluboko do kapsy, nemusím se vzdát kvalitního jídla. Musím zjednodušovat a vrátit se k základům. Můžu si vyčlenit peníze na občasnou večeři venku, nebo občasné luxusní potěšení. Tím, že nyní jím jednoduše a čerstvě, vím, odkud jídlo pochází a víc si ho vážím, jsem nakonec v těžkých časech získala něco hodnotného.

Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu (http://sportuj.veganka.cz) a lektorem přednášek o veganství .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>