Infografika: cena za celoroční nákup ovoce a zeleniny
Až budete příště nakupovat, zkuste v praxi naplnit všechna klišé o veganech jako o těch, co si čtou složení i u žárovky, a čtěte etikety i u ovoce a zeleniny.. Odkud je obsah vašeho košíku? A nešlo by namísto exotického ovoce kupovat lokální produkci?
Odkud se nejčastěji bere ovoce a zelenina v regálech se dozvíte v infografice níže:
(pro zvetšení klikněte na obrázek):
Moc pěkná a infografika.
Rozhodně to stojí za zamyšlení (a já se to snažím při nakupování zohledňovat), bohužel to ale není tak jednoduché, že by to, co je blíže muselo být nutně environmentálně citlivější. Cituju z polemiky proti „locavoristům“ (těm, kdo bojují za to, aby se jedlo více jídla, které se vypěstuje v daném místě — včetně zvířat):
(Zdroj: http://www.upc-online.org/thinking/green_eggs.html Audio: http://animalvoices.ca/2011/04/05/a-piece-of-the-pie-selections-from-the-2011-thinking-about-animals-conference-part-1/)
Věřím, že něco na tom bude, ale obecně se budu pořád snažit držet pravidla čim blíž tím líp. Bez výpočtů energetických náročností a podobně si myslím, že je lepší si natrhat borůvky v lese v červenci, než je kupovat z Chile (13 000 km) pravděpodobně z nějaké megaplantáže. Tyhle polemiky vznikají i při hodnocení ekologické zemědělství x konvenční zemědělství, taky se vždy najdou studie, které spočítají, že velkoprodukce a zemědělství závislé na dávkách průmyslových hnojiv a pesticidů je lepší. Další otázkou je, že některé země, ze kterých se dané produkty dovážejí (např Čína, africké státy, Jižní Amerika) si nelámou hlavu se zabezpečením vhodných sociálních podmínek pro pracovníky. Stejně tak mnohé ochrané prostředky, které se např. v některých afrických státech používají, jsou v Evropě zakázané.
Při nakupování ve skutečnosti přemýšlím tak, jak jsi právě popsala, a to především proto, že v sámošce nechcu trávit víc času než je nezbytné.
Druhý důvod proč jsem napsal příspěvek, který odkazuje na materiál, který se snaží konfrontovat přístup založený na tzv. „selském rozumu“, je ten, že sám přemýšlím nad tím do jaké míry je osobní etický přístup k problémům světa ještě přínosný a kdy už člověk sebe sama jen trýzní a odmítá přemýšlet nad celospolečenskou, lidskou, tj. ne-osobní, odpovědností. (Je to jako ten Bookchinův problém: Sociální anarchismus nebo anarchismus jako životní styl?)
Prozatím své bych své mínění shrnul jako: hlouběji přemýšlet nad etikou vlastního chování tam, kde by mi mé neetické chování způsobovalo, že bych nemohl vydržet sám se sebou (např. kdybych pojídal zvířata).
No ono je to s řadou potravin těžké. Třeba mandle pochází většinou z USA, ikdyž se dají sehnat i španělské. Dokonce za minulého režimu se pěstovaly i na jižní Moravě. Nebo fazole prakticky neseženu jiné, než čínské, ikdyž před časem jsem viděla na trzích české a ve zdravé výživě polské. Jahody a podobné sezoní ovoce nekupuju mimo sezonu, stejně to nemá chuť. Česnek se dneska už dá celkem dobře sehnat český, nejen na farmářských trzích. Věřím, že se situace postupem času zlepší. Třeba před lety byla většina pohanky dovážená z Číny, dneska se bez problému sežene česká nebo rakouská, jáhly se dají sehnat polské apodobně.
Určitě to těžké je.. Nicméně si myslím, že je dobré o tom alespoň diskutovat a přemýšlet. Pro mě je součást veganské etiky i snaha neustále se i po etické stránce posunovat dál.
Také je zajímavé, že zatímco před pár desetiletími byl luxus kupovat si potraviny z ciziny, dnes se stává luxusem kupovat si potraviny domácí, nebo si je dokonce sám pěstovat.. Zatímco pro naše babičky a možná i mámy byl supermarket vysvobozením, pro naší generaci zdá se je/bude vysvobozením zase ta zahrádky
Řekla bych, že po určité době se veganovi může celkem povést nakupovat hlavně sezóní a místní zeleninu nebo produkty z nedalekého zahraničí. Zůstává, ale jeden produkt, který je podle mě dost problematický. A to je palmový tuk. Palmový tuk se dneska cpe do hodně produktů, pod názvem rostlinný tuk nebo palmový tuk. Máslo jsem po letech nahradila za studena lisovanými oleji(olivový, konopný, občas slunečnicový, světlicový).A překvapivě to šlo. Teda první roky veganství jsem jedla místo másla perlu a floru. Tyhle tuky nemůžu rozhodně ke každodenní konzumaci doporučit. Ale například vánoční cukroví neumím upéct jinak, než s Alsanem (palmový tuk, olej). Znáte nějakou alternativu k palmvému tuku?
Na těhle stránkách to dost rozebírají. Místo palmového tuku používají doma připravené rostlinné máslo z kokosového oleje. http://www.veganbaking.net/articles/guides/the-problem-with-palm-oil. Sama nevm, jestli je kokosový olej o tolik lepší, než palmový.
Zrovna včera jsem objevila českou sóju. Asi bude trochu vzácnější.
http://biopotraviny.bioweb.cz/cz/e-shop/446129/t2825-nase-biofarma/ceska-soja-nase-biofarma-500g.html