Mareike Großhauserová – Sportovní výživa pro vegetariány a vegany

Na českém knižním trhu se objevila nová publikace, zaměřená přímo na sportovní výživu vegetariánů a veganů. To je jistě pozitivní zpráva – i podle nakladatelů je u nás už vegetariánů a veganů tolik, že se vyplatí vydávat pro ně i poměrně úzce specializované publikace. Pojďme se tedy podívat, jak se nový titul povedl.

Sportovní výživa pro vegetariány a vegany je kniha velmi útlá, má pouze 136 stran, z toho text samotný má stran devadesát a zbytek tvoří recepty. Bylo by logické, že na takto malém rozsahu půjde spíše o úvod, než nějaký hlubší vzhled do problematiky, nicméně, není tomu tak všude. Kniha na mnoha místech zabíhá do poměrně solidních detailů a jde opravdu do hloubky, subjektivně bych dokonce řekl, že až příliš. Množství odborných termínů a latinských názvů ve spojení s mikrogramy a miligramy v několika kapitolách jistotě ani orientaci v textu zrovna nepřidá.

Pozoruhodné také je, že zatímco v jedné oblasti je kniha opravdu podrobná (například co se týká omega 3 a omega 6 mastných kyselin, případně dalších mikroživin), v jiných je velmi plytká a zůstává na povrchu (například v oblasti makroživin). Mám trochu podezření, že autorka se rozhodla vydat knižně svou univerzitní práci na téma mikroživiny, kterou pro účely knižního vydání rozšířila o další kapitoly, na které už ale logicky neměla tolik času. A to ani po obsahové, ani literární stránce. Kvalita obsahu tak velmi kolísá a kniha ze všeho nejvíc připomíná vysokoškolskou učebnici (a to i čtivostí).

V každém případě jde z knihy cítit, že jde o akademický text. Jedna z věcí, která mi na knize vadí, je velmi malé množství praktických, konkrétních doporučení pro sportující jedince. Předpokládám, že přesně to bude důvod, proč ji většina lidí začne číst… Ale nedočká se jich. Nejužitečnější částí knihy jsou tak nejrůznější tabulky, ať už doporučeného množství živin či symptomů jejich nedostatku, ze kterých se při trošku větší míře práce dají potřebné doporučení odvodit. Naštěstí tu tabulek najdeme celkem hodně, to ovšem na dobrou knihu nestačí.

Shrnutí:

  • Kniha je rozdělena na dvě části. Prvních 90 stran je věnováno textu, zbytek jsou sportovní recepty.
  • Kniha doporučuje jako zdroje živin ryby, mořské plody a velmi často mléko, občas se ale najde veganské okénko.
  • Kniha se celkově špatně čte.
  • Sportujete-li bez masa, lze ji přesto doporučit.
  • Celkové hodnocení: 4 z 10

Víc než cokoliv jiného tak tato kniha poslouží jako startovací bod dalšího studia v oblastech, které můžeme považovat za hodné zájmu nebo ve kterých budete mít nedostatky. Dá se říct, že klade spousty (akademických) otázek, ale nalézá velmi málo (praktických a použitelných) odpovědí.

Za nejproblematičtější považuji to, že kniha klame názvem – daleko spíše jde o sportovní výživu pro semi-vegetariány, pak možná vegetariány a tak trochu bokem i pro vegany. Jako zdroje živin jsou v ní běžně doporučovány ryby a „mořské plody,“ doporučení na mléko najdete pomalu na každé stránce a o veganství se často píše, jak je obtížné atd. Alespoň v konkrétních výživových tipech se na vegany myslí.

I přes uvedené nedostatky však tento titul můžu doporučit. Pokud od něj nebudete čekat nějaké komplexní, ucelené informace, nebudete nejspíš zklamáni. Dozvíte se některé zajímavé informace, které stojí za to prozkoumávat dál, a k četbě (či spíše studiu) této knihy se kvůli referencím zcela jistě budete vracet.

Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu (http://sportuj.veganka.cz) a lektorem přednášek o veganství .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>