YouTube trend: už nejsem vegan

První část roku 2019 nám přinesla nepěkné překvapení. Celá řada veganských youtuberů a youtuberek (případně instagramerek či obecně influencerek) s desítkami a stovkami tisíc sledujících skončila s veganstvím a protože sítě jsou jejich živobytím, udělali ohledně toho patřičné haló. Na trend naskočili např. Bonny Rebecca, Rawvana, Kalel, Vegetable Police, Moon & Rock, Bobby’s Perspective, KasumiKriss, Tim Shieff, ale i třeba česká Camie. Pojďme se podívat, co za tím vězí…

Jako důvod uváděli všichni shora uvedení zpravidla zdravotní důvody, případně psychické obtíže. Důležité je říci, že zároveň z drtivé většiny nebyli „pouze“ vegani, ale zároveň propagovali nejrůznější extrémní výživové směry, které s veganstvím nemají nic společného. Povětšinou raw veganství (tedy jezení pouze syrové stravy bez tepelné úpravy), ale i nízkobílkovinovou dietu, dlouhé půsty, různé „zázračné“ superpotraviny atd.

Každý dobrý výživový poradce vám řekne, že tyto extrémně restriktivní směry nejsou v dlouhodobém horizontu udržitelné. Z tohoto úhlu pohledu proto není divu, že si tito lidé uhnali zdravotní potíže. Div je to, že si veganská komunita tyto lidi nechala ve svém středu a razantněji se proti těmto extrémním dietám nevymezila.

Zmínění „odpadlíci“ zpravidla jedli dlouhodobě špatně sestavenou stravu, povětšinou z pomýlených důvodů ve snaze se „detoxikovat“ apod. A u většiny z nich mělo jejich stravování podobný průběh: v první fázi nadšení, zápal a fanatické prosazování daného směru, v druhé fázi objevující se a popírané zdravotní problémy, ve třetí fázi naštvání, odklon od „veganství“ a jeho obviňování ze zdravotních problémů.

Veganství ale za jejich problémy nemůže. Může za ně v drtivé většině jejich extrémní dieta, která je sice rostlinná, ale její další omezení (nad rámec vyloučení živočišných produktů z jídelníčku) s ním nemají nic společného. Jsem si jistý, že kdyby dotyční neopouštěli veganství, ale vzdali se svých extrémních směrů, jejich zdraví by se zlepšilo i bez živočišných produktů.

Na tomto místě by někdo mohl říct, že i veganství jako takové je extrémní směr a platí pro ně vše, co bylo doposud napsáno. Naběhl jsem si na vidle? Ale jistě že ne. Existuje spousta důkazů, studií, metastudií, vyjádření odborných organizací, předních odborníků atd., které nesporně dokládají, že dobře sestavená rostlinná strava je pro tělo dlouhodobě udržitelná a vhodná pro lidi v každém věku.

A osobnosti veganského hnutí by měli především pracovat na tom, aby lidem pomohli poznat, co to je „dobře sestavená rostlinná strava“, jak jí docílit, na co si případně dávat pozor. Ne propagovat falešné a nebezpečné diety nebo nesmyslné superpotraviny, na kterých je super akorát marže jejich výrobce.

Přiznejme si, že v tom máme jako hnutí poměrně velký dluh. Veganství je bezpochyby na velkém vzestupu. To s sebou nese i to, že se k němu přidávají nejrůznější „kazatelé“ se svými pravdami, kteří si k jednoduché myšlence veganství přidávají svou agendu. Na prvním místě se proto musíme vůči těmto nebezpečným tzv. „alternativám“ vymezit. Veganství není raw, veganství není živá strava, veganství není strava bez cukru, veganství není strava bez lepku. Na talíři veganství znamená rostlinnou stravu. Tečka.

Na druhém místě musíme stále dokola opakovat zásady vyvážené rostlinné stravy. Ty nejsou nějak složité, ale jsou prostě jiné, než u standardní stravy. A chvíli trvá si na ně zvyknout. Proto je nutné je stále připomínat. V záplavě nadšení nad veganskou verzí nanuku Magnum a krvácejícího rostlinného hamburgeru Beyond Meat je snadné zapomenout, že rostlinný kotouč je rostlinný kotouč a logicky v něm nelze hledat ty samé živiny, co v mase. Veganská výživa vyžaduje jiný přístup a protože jsme byli desítky let vychováni a krmeni konvenčně, chvíli trvá, než si na nový přístup zvykneme.