Vegan menzy na UK!

1.3.20181.3.2018 Pavel Houdek 4 Comments aktivismus

Sdílím následující výzvu studentům, zaměstnancům a absolventům UK, ke kterým se taky řadím a jako takový jsem výzvu podpořil:

Jste studenty, absolventy či zaměstnanci Univerzity Karlovy a ocenili byste stálou nabídku veganských jídel v menzách? Pak se připojte k této výzvě, která bude postupně rozesílána ředitelům jednotlivých menz, počínajúc menzou Budeč. Snahou je zlepšit nabídku rostlinných jídel a přispět tak k zdravějšímu, etičtějšímu a ekologičtějšímu způsobu stravování. Proto prosíme studenty, absolventy a zaměstnance UK, kteří nás chtějí v tomto podpořit, aby nám zaslali svoje jméno a afilaci k příslušné fakultě na emailovou adresu vegan.menzyuk@seznam.cz

Vážená paní/ vážený pane,

obracíme se na vás s žádostí o zavedení pravidelné nabídky veganských jídel v menze Budeč, o které by podle diskuzí na internetu měl být značný zájem jak ze strany studentů tak i zaměstnanců.

Jistě jste již zaznamenal, že se lidé čím dál více uchylují k rostlinné stravě, tedy té, která neobsahuje živočišné složky (maso, mléčné výrobky, vejce a další). Dnes již není pochyb o zdravotní bezpečnosti čistě rostlinného stravování. Mezi organizace, které publikovaly tato veřejná oficiální prohlášení, patří dietetické asociace, vládní orgány i soukromé kliniky (např. Americká dietetická asociace, Kanadští dietologové, Britská státní zdravotnická služba, Státní zdravotnický ústav USA, a další viz (1)). Ba co víc, mnoho vrcholových sportovců využívá veganskou stravu ke zvýšení své výkonnosti a urychlení regenerace organismu (2).

Rozhodnutí pro změnu jídelníčku lidé činí z mnoha zásadních důvodů. Prvním mohou být důvody zdravotní. Rostlinná strava je totiž přínosná pro lidské zdraví díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu, živočišných bílkovin a vysokému obsahu polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, folátů a antioxidantů (vitamínů C, E a fytochemikálií) (1). Mnozí lidé jsou mimo jiné alergičtí na živočišné potraviny (např. intolerance laktózy v mléčných výrobcích, v ČR 15 30 %) nebo jim živočišná strava způsobuje jiné zdravotní komplikace (ekzém, trávicí potíže, aj.). Proto se domníváme, že by i pro takové lidi měla být k dispozici vhodná volba v jídelníčku Vaší menzy. Věříme přitom, že je o tyto pokrmy zájem i ze strany lidí, u kterých jinak převažuje konvenční strava, neboť i ti se mohou zajímat o zdravé alternativy. V rozvinutých zemích je totiž vysoká konzumace živočišných produktů silně spjata s rostoucím výskytem obezity, srdečních onemocnění, vysokého cholesterolu či krevního tlaku, cukrovky typu 2, některých typů rakoviny a střevních zánětů (3), což může být pro nemálo lidí motivující alespoň k občasné změně jejich jídelníčku.

Druhým důvodem pro volbu čistě rostlinné stravy je rostoucí uvědomění a soucit lidí, že není nutné podporovat živočišný průmysl, v rámci kterého jsou zvířata zneužívána, týrána a zabíjena jen za účelem chuti a lidského pohodlí. Ročně je bohužel v rámci živočišného průmyslu zabito kolem 65 miliard suchozemských zvířat a několikanásobně více mořských živočichů (4).

Třetím motivem je rostoucí povědomí lidí i národních a nadnárodních organizací o závažném dopadu živočišné produkce na životní prostředí (5,6). Živočišná produkce je mnohem náročnější na vstupy i na energii, než produkce rostlinná. Až 70 % dnešní hospodářské půdy tvoří pastviny a jedna třetina orné půdy slouží k pěstování krmiva pro hospodářská zvířata, což je dohromady více než současně zabírají všechny lesy světa (7). Rovněž je to hlavní důvod odlesňování ve světě, např. až 80 % odlesnění Amazonského pralesa bylo realizováno pro potřeby živočišné produkce (8). Dalším málo známým faktem je, že živočišný průmysl celosvětově vyprodukuje více skleníkových plynů (14,5 %) než celý sektor dopravy dohromady (7). Také enormní množství hnoje obsahujícího vysoké koncentrace fosforu, dusíku, antibiotik, těžkých kovů a mikroorganismů je spojeno s průsaky a kontaminací spodních vod či půd (9). Živočišný průmysl se dotýká i oceánů, jelikož 87 % rybářských oblastí světa je plně vytížených nebo vyčerpaných a v případě pokračování současného trendu hrozí podle odhadů do roku 2050 kolaps vícero oceánských ekosystémů (9, 10). Koncem loňského roku 15 372 vědců ze 184 zemí podepsalo varovný list lidstvu, ve kterém mimo jiné poukazují na nutnost drastického snížení konzumace živočišných produktů z výše uvedených důvodů (11).

Právě proto stále více škol v západních zemích nabízí jídla bez živočišných složek. Tato malá inovace by přinesla menze Budeč prestiž v očích veřejnosti a mohla by přilákat do vaší jídelny více lidí – a to nejen studentů. Podle ověřených informací nabízejí denně veganskou stravu nová Black Kale menza v Ostravě (12), VŠE menza Pizza VŠEm a až dvě veganská jídla denně vaří i Veggie bar menza Masarykovy univerzity v Brně (13). Pěkným příkladem může být i všech pět menz Univerzity Palackého v Olomouci či ČVUT menza Studentský dům, které mají každý den alespoň vyrovnaný poměr nabízených masitých a bezmasých jídel, z nichž je častokrát jedno jídlo právě veganské (14, 15). Z UK menz pravidelně nabízí veganskou stravu menza Právnická a menza Jednota, ale pro mnohé studenty i zaměstnance sídlící na Karlově, či Albertově je z časových důvodů nemožné každý den dojíždět do těchto zařízení.

Vzhledem k mezinárodnímu složení studentů na UK nelze také zapomenout na výhodu čistě rostlinné stravy v podobě náboženské univerzálnosti, jelikož plně vyhovuje stravovacím nárokům mnoha náboženství.

Uvědomujeme si, že změna celého jídelníčku není proveditelná ze dne na den, ale pravidelné zařazení jednoho či více veganských jídel do jídelníčku považujeme za současných podmínek za více než snadné. Momentálně je ve Vaší menze nabízeno pět jídel, z čehož čtyři bývají masitá a jedno vegetariánské, které navíc často bývá sladké, tedy nutričně neplnohodnotné. Z výše uvedených zdravotních, etických a ekologických důvodů, ze kterých vyplývá i větší poptávka po rostlinné stravě, by tedy bylo vhodné přidat, či úplně nahradit jeden z oněch masitých pokrmů veganským jídlem.

Připravit pokrmy z rostlinných složek je snadné a časově nenáročné a jsme plně připraveni Vám v tomto ohledu poskytnout pomoc, ať již v podobě jedné z mnoha veganských kuchařek, tak i dojednat konzultaci zkušeného veganského kuchaře, případně odborníky na stravování a výživu.

Tento typ stravování je rovněž levný, jelikož položky jako luštěniny, obiloviny, ořechy, semínka, zelenina a ovoce patří mezi základní potraviny, které jsou snadno dostupné a dají se z nich jejich kombinováním vytvořit chutné pokrmy. Pokud o tato jídla rozšíříte Vaši nabídku, uděláte tím radost mnoha studentům a lidem, kteří se k Vám dosud stravovat nechodili.

Děkujeme za zvážení našeho návrhu a případné dotazy rádi zodpovíme.

S pozdravem

RNDr. Jakub Pekárek, Ph.D., absolvent a vědecký pracovník MFF UK
RNDr. Katarína Ridzoňová, studentka MFF UK