Stic z Dead Prez: 7 tipů, jak jíst zdravě, když máte hluboko do kapsy
Stic z hip-hopové formace Dead Prez a vegan napsal článek určený pro širokou veřejnost, pojmenovaný „7 tipů, jak jíst zdravě, když máte hluboko do kapsy,“ který se úzce dotýká tématu naší poslední přednášky. Inspiraci pro článek podle vlastních slov čerpal Stic z dob, kdy patřil mezi chudé a žil ze sociálních dávek, které mají v USA podobu „potravinových lístků,“ tedy jakýchsi stravenek. Přinášíme jeho překlad jeho první části; bod 6 jsme upravili na místní podmínky.
1) Kupuj plodiny, ne výrobky.
Lidé si často myslí, že jíst zdravě znamená kupovat si drahé polotovary, ale tak to rozhodně není. Nejlevnější a nejhodnotnější jídlo v obchodě najdete v oddělení ovoce a zeleniny. Peníze se začnou kutálet v momentě, kdy se snažíte nakupovat balené produkty, brambůrky a sladké džusy, a to i v obchodech se zdravou výživou. Když si nestíháme uvařit, často sklouzneme k rychlému řešení, jako je pizza, předsmažené balení hranolků atd. Tady nastává vítr v peněžence.
Když si ale košík naplníte čerstvým ovocem a zeleninou a základními potravinami jako je rýže, nudle a fazole, nejen, že máte košík plný toho nejhodnotnějšího jídla, ale právě jste ušetřili jak na účtu na pokladně, tak na účtu za doktora. Jezte opravdové jídlo a šetřete opravdové peníze. Pokud bojíte, že se vám ovoce a zelenina zkazí, čtěte bod 2!
2) Vařte ve velkém a odložte něco na později
Vařit velké porce a zbytky zmrazit na později vám ušetří spoustu času a peněz.
Namísto kupování jídla ve fast foodech a restauracích, nebo i namísto toho, abyste si pokaždé, když máte hlad, vařili jídlo, je levnější, rychlejší a zdravější vyndat něco z mrazáku a ohřát si to, než omýt/nakrájet/uvařit/upéct/čekat ve frontě/čekat v restauraci atd.
Příprava a zmrazování týdenních porcí rýže, salátu nebo fazolí vám usnadní vaření jídla. I když pořád musíte trochu vařit, pořád sedmkrát v týdnu ušetříte čas a peníze. Dejte si hodinu v neděli večer a připravte si jídlo na celý týden. Pak celý týden stačí vyndat jídlo z mrazáku a ohřát. Svačinové krabičky nejsou jen pro děcka!
3) Udělej si polévku
Velká mísa zeleninové polévky s hnědou rýží nebo celozrnnými nudlemi je plná vitamínů a dalších výživných látek, nasytí vás, je lehké ji uvařit a navíc výborně chutná. Stejně tak jako fazolové burrito, chili a fazolová polévka – rychlé, levné a dobré. Jíst pár dnů v týdnu (nebo pořád) bez masa také pomůže šetřit peníze a umožní vám užít si širší možnosti jídla. Mražená zelenina, která je levná, funguje v polévce skvěle. Nic se nevyrovná tomu skvělému pocitu nad talířem dobré, horké polévky. Levné, plné živin, snadné k přípravě. Je to nové super-food!
4) Udělejte si plán a poměřte ho se svými hodnotami
Zamlada jsem utratil spoustu peněz za kabelovku, tužidlo, tenisky, trávu, drahý alkohol, videohry, velké televize, šperky, vstupné do striptýzových klubů, značkové hadry, doplňky do auta, sluchátka, cigarety a další předražené věci. Ale když přišlo na zdraví, často jsem sklouzl k tomu nejlevnějšímu jídlu, které šlo sehnat.
Ale v našem nejlepším zájmu je vážit si zdraví víc, než všech těchhle věcí, a udělat ze zdravého jídla naši prioritu i co se týká utrácení zdrojů, které máme k dispozici. Nemá žádný smysl vypadat zvenku jako boháč, ale ve skutečnosti být uvnitř nemocný chudák. Pro každého z nás je jednoduché vymýšlet výmluvy bez toho, abychom se podívali na svůj rozpočet. Zde přijde řada na zapisování všech výdajů – finanční přehled nebo-li rozpočet.
Rozpočet nám pomáhá poznat, za co naše peníze doopravdy utrácíme – na rozdíl od toho, za co si myslíme, že je utrácíme. Je to také hlavní nástroj finanční stability a zodpovědnosti obecně, ne pouze na to, abychom našli rezervy, které můžeme utratit za zdravější jídlo. Když si uděláme rozpočet, zpravidla hned vidíme věci, bez kterých se obejdeme a které nám umožní ušetřit na zdravé jídlo. Můžete si říct, „pche, nemám dost peněz na to, abych musel dělat rozpočet“ – ale na to, abyste z utvoření rozpočtu měli prospěch, nemusíte vydělávat majlant. Rozpočet nám pomáhá uspořádat si priority. Když si vážíme sebe sama víc než věcí, děláme zdravější rozhodnutí. Udělejte si rozpočet, uspořádejte si priority, prosperujte.
5) Jezte sezónní jídlo
Jezte ovoce a zeleninu, které je v sezóně, to je celé! Jinak za ni budete platit mnohem víc. Jestliže uprostřed zimy chcete meloun, tak bude dovezen odněkud, kde zrovna roste, a o to bude dražší. Pokud budete jíst jídlo, které zrovna roste, pomůže to také vašemu imunitnímu systému. Sezónní ovoce může být zamraženo a rozmixováno do smoothie, ze zamražené zeleniny jde udělat stir fry.
6) Přidejte se k potravinovému družstvu nebo komunitní zahradě
Když se stanete členem potravinového družstva, máte jídlo levněji. To samé platí pro komunitní zahrady. A kromě toho se v tomto prostředí hodně naučíte o výživových hodnotách a zdraví.
Komunitní zahrady a potravinová družstva vznikají i v Čechách, hlavně ve velkých městech. Jen v Praze je několik oficiálních projektů komunitních zahrad a několik pirátských; stačí prohledat internet. Můžete se pustit i do vlastního guerilla zahradničení, inspiraci najdete na webu http://ekopartyzanka.cz.
7) Pijte víc vody
Často si myslíme, že máme hlad, a přitom ve skutečnosti cítíme žízeň. Lékaři doporučují vypít asi dva litry vody denně, nicméně zcela jistě můžeme říct, že hodně z nás je chronicky dehydratováno a jak zpívá Rocko, ani o tom nevíme. Když pijeme dostatek vody, brzdí to naše chutě, takže se nepřejídáme. Pokud pijeme vodu, šetříme tím také peníze, které bychom utratili za všechny ty přeslazené limonády, po kterých často sáhneme na ukojení žízně kvůli jejich návykovému efektu způsobeném cukrem a kukuřičným sirupem. Když řekneme tekuté sladké kofeinové droze zamaskované jako limonáda nebo umělý energy drink ne, ušetříme peníze i naše vnitřnosti.
A že je voda moc drahá? Pijte vodu z kohoutku!
V mnohém má Stic pravdu. Ale..fazolemi, obilovinami a zeleninou bych se prostě nenajedla. Možná, že to někomu stačí, ale já potřebuju každý den něco sojového: tofu, sojové mléko, tempeh. Zvlášt pokud fyzicky pracuju. A taky si nedovedu představit např. 10 let veganství bez těch lepších věcí typu kvalitní sojový jogurt apodobně, což asi není úplně nezbytné. Pak přibydou položky typu: olivový olej, konopný olej, řasy, semtam paraořechy, občas mrkvová nebo řepná šťáva, doplněk vitamínu B12, obohacené roslinné mléko o vápník..to jsou podle mě nezbytné potraviny. Pro mě je veganská strava dražší někdy i podstatně než vegetariánská nebo nevegetariánská. Protože moc nevydělávám, tak prostě maximálně šetřím na jiných věcech, než je jídlo. Jde to, ale samozřejmně to má své hranice. Tím nechci říct, že veganská strava musí být nutně drahá, ale není to úplně jednoduché, zvlášť když se člověku stravuje částečně venku.
zrovna nefermentovana soja (tofu, sojove mleko, jogurt) by se nemela ve strave objevit casteji jak jednou tydne. kdyz uz, tak ve fermentovane podobe (tempeh). co se tyce sytosti, vsechny lusteniny (cizrna, hrach, fazole) zasyti obdobne jako tofu, ale bez agresivnich a alergennich latek z nefermentovane soji.
mrkvova a repna stava nemusi byt zrovna z mangaloo, i bez odstavnovace se to da nastrouhat a vymackat.
makove mleko neni treba obohacovat o vapnik, ma ho v sobe vic jak zivocisne.
rozhodne si nemyslim ze veganske a vegetarianske potraviny musi byt zakonite drahe. staci studovat, premyslet a nevymlouvat se…
Je otázka, jestli je vhodný zdroj vápníku. Ořechy obecně mívají o dost horší vstřebatelnost vápníku, než mléko a některá listová zelenina, nenašla jsem rozumný zdroj, který by udal, kolik vlastně vápníku se z maku vstřebá.Jsem veganka 10 let a vím, že luštěniny a obiloviny bez sojových produktů mi prostě nestačí, pro dostatek bílkovin. A vidím to i u pár lidí ve svém okolí. Pokud jsem zkusila omezit soju v jídelníčku, tak to dopadlo tak, že jsem jí nahrozovala chlebem nebo sladkostma..nic moc. Jinak kvalitní sojový jogurt je fermentovaný…stejný proces, jako při výrobě jogurtu z kravského mléka.
Super článek
jenom člověk na fotce není Stic
Já bych veganům hlavně řekl: nekuřte, nepijte alkohol a pečujte zejména o sebe. Vegan, který kouří, pije, pěstuje heavy metal atd. (a takových je bohužel spousta) je trochu absurdní případ: proklamuje cosi o abstraktním „utrpení zvířat“ (které tím že nebude jíst maso nijak nezmenší), ale způsobuje konkrétní utrpení sobě a svému tělu. Je to pak jen prázdná póza. Vegetariánství a veganství, které nejde ruku v ruce se zjemňováním vlastní osobnosti atd., je jen povrchní a nemá většinou dlouhého trvání. To jen na okraj. Kromě toho čisté veganství jako takové je v rámci přírody a fyziologie nepřirozené (a aby člověk přežil, musí do sebe dávat všelijaké umělé tabletky). Já sám nejím maso tak 30 let …
Já třeba nepiju a nekouřím, ale co nechápu je, jak s tím souvisí „pěstování heavy metalu.“ Heavy metal pěstuju a je super! A moje veganství si myslím delšího trvání už má…
Mě by teda taky zajímalo, co je to pěstování heavy metalu. Zatím je to u mě hláška týdne.
Já bych nesoudil tak rychle. Mnoho lidí může začínat s tím, co jejich okolí třeba vnímá jako prázdnou pózu, ale kdo do nich opravdu vidí? Kdo může vědět, kam je jejich snažení zavede? Vždyť ani my sami kolikrát nevíme, kde zrovna jsme a kam směřujeme.
Jo, a pálit uhlíkatou hmotu a ohřívat se od ní je taky nepřírodní. A oblíkat na sebe přídavné vrstvy je taky nepřírodní. A žít v podnebním pásmu, na které nejsem uzpůsobený je taky nepřírodní. To že sním tabletku, vyrobenou někým z bakterií, mi až takové vybočení z běžné lidské životní strategie nepřijde.
O mně si taky, když jsem před dvěma lety začínala, mysleli, že je to jen póza a chci být zajímavá. A stále mě to drží.
BTW: Kdyby někdo chtěl říkat, že dva roky není nic, tak máte pravdu. Není. Ale začít „až“ v osmnácti podle mě není až tak špatný O:)
Díky za článek a překlad. Docela důležité téma, řekl bych. Za sebe, vegan jsem už mnoho let. Pracuju převážně rukama, na stavbách, docela se nadřu. Poslední dva roky často dělám mimo domov, takže ta nejnáročnější kombinace.
Důležité – nikdy jsem neměl peníze na speciální, drahé jídlo. Úplně souhlasím s tím, že vařit si sám, z primárních surovin, hlavně zeleniny, je ta nejlepší volba. Krabičky s klikacím uzávěrem a těsněním mi umožňují udělat si pomazánky nebo hummus na cestu (většinou až na pět dní). Doma vaříme každý den.
Pokud mám velké výdaje energie, jím víc tofu. Ale poslední dobou už od toho upouštím a radši si vařím fazole, cizrnu nebo čočku. Je to levnější, menší uhlíková stopa a myslím lepší pro tělo. Mám teď papiňák a ten hodně zkracuje dobu vaření luštěnin. Jo, a malý mi mixér umožňuje dělat hummus a fazolovou pastu. Ale nejlepší energie není ze sacharidů a už vůbec ne z bílkovin. Nejlepší energie je z tuků, takže z olejů z flašky nebo z ořechů.
Podotýkám, že to mám opravdu vyzkoušené v podmínkách fyzické dřiny, 10 hodin denně, a taky z treků v horách, s těžkým kletrem na zádech. Sacharidy jsou rychlá energie, ale je taky rychle pryč. Takže, kdo potřebujete energii, naučte se jíst olej. Zapomeňte na diety. Vegan potřebuje energeticky hodnotné potraviny (samozřejmě v rovnováze s vodou, vlákninou a vitamíny), mít co spalovat, zvlášť pokud maká fyzicky.
Jsem si vědomý toho, že každý jsme trochu jiný, ale navrhoval bych lidem, kteří chtějí být nebo jsou vegany, a mají dojem že je to takový dost drahý koníček, ať zkusí jíst místní druhy jídla, vytvořit si z nich rozmanitý jídelníček a nebojí se jíst dost tuků.
A ať zkusí vydržet to dost dlouho na to, aby vyloučili, že jejich nepohodlí není způsobené strachem z toho, že nejí dost superrozmanitě a exoticky.
Moje přímá, mnohaletá zkušenost je, že mohu být vegan, aniž bych se kvůli tomu musel stát cenrem dovozu potravin z půlky zeměkoule.
Souhlasím, že olej je ve veganské stravě velmi důležitý. Z dlouholeté zkušenosti zastávám názor, že margaríny typu flora jsou škodlivé pro každodenní konzumaci. Palmový tuk a kokosový olej v malém množství jsou možná v pohodě, ale mají negativní vliv (hlavně palmový tuk) na životní prostředí. Rafinované oleje – v teplé kuchyni snad, ale asi tělu nic moc nedodají. Dávám přednost olivovému oleji za studena lisovanému a konopnému oleji za studena lisovanému.
Taky pracuji fyzicky, ale tuky a ketodietu, hlevně dlouhodobě spíš nedoporučuji. Sacharidy jsou sice jak papír, ale ty potřebuješ, pořád se sacharidy tráví lépe a neukládají se do tuků, tak jak tuky. Tuk jde rovnou do tuku. Sacharidy s převahou bílkovin a trochou tuků, můj recept na štíhlost a svalnatou postavu. Vegan jsem přes 45 let. Z luštěnin vařím jen čočku, hrách a klíčím mungo, nebo adzuki. Fazole a cizrnu, zas většinou spíš kupuji polotovar, je to rychlejší, než to vařit, občas se to dá. Sojové kostky zas, úžasně rychlé, perfektní zdroj bílkovin, taky občas. Ale jak je ve článku, spíš upřednostňuji potraviny v celku a vaření, než polotovary, byť je také kupuji. Veganem jsem od 5 let, kdy jsem měl mimotělní (OOBE) zážitek, ale to tady rozvádět nebudu. Jak psal Josef, tak souhlas, veganem se nemůže člověk stát, musí to být určitá transformace, taky si nedovedu představit vegana, co kouří, pije alkohol, poslouchá agresivní druhy „muziky“ a třeba fetuje (nejen fet, ale třeba i trávu). Nebyl jsem ani jednou nemocný u doktora, tabulkový příklad. Dělám ve fabrice na směny, práce rukama mě baví a byť jsem Ing., tak si nedovedu představit, někde sedět v kanceláři a hrbit se u PC.
PS: Metal a některé druhy hudby jsou dost „hrubohmotné“, opravdová kvalitní hudba je pravý opak a se zvyšujícími vibracemi pak člověk začne poslouchat spíš „vnitřní hudbu/světlo“. Pokud vytrváte, přijde to samo, pokud samozřejmě meditujete, nebo praktikujete podobnou duchovní činnost (křesťansky – rozjímání).
Děkuji za vaše články snažím se stravovat vegantsky několik měsíců a musím říct zatím mi to vyhovuje nemám nic proti jedení zvířecích produktů denně z nich vařím zbytku rodiny ale mně a mému tělu dělá dobře stravovat se bez nich nevím jestli se takto budu stravovat po zbytek života ale zatím jsem nic lepšího nenašla přeji hodně úspěchů