Reportáž z RawFestu
Raw fest, asi největší událost týkající se veganství v Čechách, proběhl o uplynulém víkendu na pražské Štvanici. Jaký byl?
Organizátorům se podařilo zajistit poměrně zajímavý program a celou řadu hostů, kterým vévodili „létající vegan“ Tim Shieff a guru živé stravy Mimi Kirk. Našla se ale i spousta dalších, méně známých tváří, které měli co říct i ukázat. Vedle jógy a meditace došlo i na méně duchovní záležitosti, třeba posilování s vlastní vahou. Podívat se šlo i na přípravu raw specialit naživo atd. Každý si mohl najít to své a snad i díky tomu nebylo na žádné přednášce, ukázce či workshopu přespříliš narváno.
Hlavním tématem Raw festu bylo samozřejmě jídlo. Centrální kuchyně ve středu areálu sice trochu nestíhala, nicméně, kdo se nedal odradit frontou a na přímém slunci vydržel (což byl v třicetistupňovém horku docela výkon), čekala ho odměna v podobě neuvěřitelné palety chutí za velmi příjemnou cenu. Raw jídlo má reputaci velmi drahé luxusní potraviny, zde to ale naštěstí neplatilo. Jídla stály okolo 60,- a to, co jsem ochutnal, bylo opravdu vynikající. Ať už to byla svíčková (která opravdu chutnala jako svíčková!!) s ořechovým „masem,“ čabajka s kysaným zelím nebo ořechový modrý „sýr“ – vše bylo opravdu vynikající. Vrcholem všeho ale byly dezerty – pro banánovou palačinku a „bezmedovník“ bych vraždil Tohle se pořadatelům povedlo a pro raw stravu to bylo opravdu promo na úrovni!
Jedna část areálu byla obsypána výrobci raw potravin, kterým samozřejmě vévodila pořadatelská firma Lifefood. U jejich stánků se dala řada produktů vyhrát, takže pokud jste soutěživý typ jako já, odnesli jste si i řadu dárečků… Snad každý stánek nabízel ochutnávky a výběr byl opravdu neskutečná. Jen ceny občas dosahovaly takové výše, že mě z obláčku, kam mě vystřelila jejich chuť, okamžitě sestřelily zpátky na zem…
Velkým zklamáním pro mě bylo, že festival nebyl veganský a soucitný vegan se – tak jako kdekoliv jinde – musel u každého stánku opatrně ptát na složení. Zarážející bylo, že jsem se to dozvěděl vlastně mimochodem, když jsem se zastavil u prvního stánku s tím, že si dám zmrzlinu (šťastný, že se nemusím ptát, jestli je v ní cukr). Paní přede mnou se zeptala na složení a ejhle – jahody a MED!
Hned na začátek docela „zrada,“ zvlášť, když nikde nebylo žádné varování na to, že produkt není veganský. Býval bych ho na tomto festivalu čekal. A nebylo to to jediné, z čeho jsem měl rozpačitý dojem… Jako první totiž každý návštěvník narazil na stánek s pivem. Na festivalu „živého jídla“ je to poměrně zarážející, ale budiž, spíš je to doklad toho, že žijeme v Čechách, kde se bez piva neobejde ani akce, na které z principu nemá co dělat, už jen podle názvu.
A do třetice, nebylo mi nějak příjemné, že u vstupu hlídkoval rozložitý neonacista s tetováním „RAHOWA“ (Racial holy war nebo-li česky rasová svatá válka). A doufám, že lidé, kteří mají blízko k tomuto druhu stravování, cítí k podobným myšlenkám odpor stejně, jako já. Chápu, že toto pořadatel neovlivní, nicméně když si na to nebudeme ztěžovat, nikdy se nic nezmění. Třeba tlak přispěje k tomu, že si pořadatelé podobných akcí alespoň začnou dávat do smluv, že mezi personálem bezpečnostní agentury nesmí být lidé s nacistickými tetováními. Jistě, neonacisté tam budou stát stejně, ale pokud je bude někdo nutit pravidelně alespoň zakrývat tetování, bude to doufám další signál, že jejich postoje jsou společensky naprosto nepřijatelné.
Počáteční spíše rozpačitý dojem z festivalu se naštěstí brzy rozpustil a zůstalo jen to pozitivní. Festival jsem si opravdu užil a můžu na rovinu říct, že raw jídlo v mých očích postoupilo o stupínek výš (i když tendenci dělat z něj životní styl stále nerozumím). Ačkoliv jsem raw restaurace samozřejmě několikrát navštívil a sám si především v létě raw jídlo s oblibou připravuji, to, co jsem na festivalu ochutnal, bylo – slovy klasika – nejen o ligu výš, ale v podstatě šlo o jiný sport.
Jít na raw festival a stěžovat si na to že tam dostanu raw stravu a ne veganskou vyžaduje mimořádně velkou dávku zatemnění mysli
A ještě o kousek větší zatemnění mysli vyžaduje nevšimnout si, že pořadatel festivalu je firma LifeFood, která všude deklaruje, že je firmou veganskou :-p
Pořadatel jasně deklaroval že festival bude raw a to byl, tak jaképak copak. Výrobky LifeFood na festivalu jistě veganské byly, problém neexistuje.
Když pořádají festival Spojené masny a udírny, tak tam také můžete dostat kyselou okurku a nikdo s tím nemá problém.
No, je hezké, že mluvíte za pořadatele, nicméně ten už ale na tuto reportáž reagoval a medu se hodně negativně divil… Moje poznámka tedy padla na úrodnou půdu, podle všeho byl zájem pořadatele mít fest veganský 😉