Jiný pohled na domestikaci: Konflikt, násilí a „domesekrace“ zvířat

Lidé, kteří argumentují proti právům zvířat, často zmiňují dva argumenty: „Máte špatné priority, prvně se musí vyřešil problémy lidí“ a „využívání zvířat bylo nutné pro dosažení společenského pokroku.“

David Nibert, profesor sociologie na Wittenbergské univerzitě v Ohiu a autor knihy Animal Rights/Human Rights, ve své přednášce z roku 2011 na Brockově univerzitě hledá na tyto dva argumenty odpověď mimo obvyklý pro­‑systémový rámec a předkládá koncept domesekrace (anglicky domesecration z domicilium [lat. domov] a desecration [angl. zhanobení]).

Podle Niberta, v duchu poučky „kdo určuje pojmy, určuje myšlení“, by se eufemistické slovo domestikace mělo nahradit výrazem domesekrace (domácí zhanobení), protože domestikace nebyla laskavé partnerství mezi lidmi a zvířaty, která umožnila společenský pokrok, ale systematické užívání násilí, při kterém jsou společenská zvířata zotročena a jejich těla přetvářena. Pokud je s cítícími bytostmi jednáno jako s kusem tvárné hmoty – mimo jiné zvětšováním objemu svalových tkání a produkovaného mléka – ústí to v jejich objektivizaci, podřízenost a útlak.

Při bližším pohledu na ony zmíněné argumenty se nabízí dva okruhy problémů, které mají přímý vliv na lidi. Prvním je, že praxe držení velkého množství zvířat v přeplněných prostorách umožnila mutace a další šíření infekčních nemocí jako jsou například pravé neštovice, tuberkulóza, spalničky, chřipka a malárie. Druhým je, že se před 7000 lety objevili kočovní pastevci, kteří žili z těl ovcí, koz, prasat a krav. Tito pastevci používali koně ke svému transportu a jak se po Eurasii přemisťovali, aby „svým“ zvířatům zajistili pastviny a vodu, dostávali se na území zemědělských společenství, čímž docházelo k ozbrojeným střetům. Zotročení mimo­‑lidských zvířat tak invaze umožňovalo (koně) i vynucovalo (nutnost hledání pastvin). (Stejné je to mimochodem u imperiální praxe antického Říma.) Domesekrace byla tedy od samotného počátku spojena se zotročením, mučením a násilnou smrtí milionů lidí a bezpočtu dalších zvířat.

Domesekrace jako kolečko v evropském kolonialismu

Evropané byli na počátku svých výbojných invazích zcela závislí na domesekreovaných zvířatech. Pokračování kolonizace bylo podporováno příjmem z exportu kůží a srsti domesekreovaných zvířat především dobytka a ovcí, jenž byl větší než příjem z např. třtinových plantáží.

Invaze s využitím domesekreovaných zvířat byly zodpovědné za enormní ztráty na životech v Irsku, Skotsku, obou Amerikách, Africe, Austrálii a na Novém Zélandu. Na všech těchto místech byla vedena válka proti „divočině“ a za „civilizaci, kvůli které byl bezpočet volně žijících zvířat zabit – bizoni, vlci, prérijní psi, klokani, lvi a další „škodná“. I ta kolonizace, která nepodporovala domesekraci, byla závislá na vykořisťování mimo­‑lidských zvířat skrz jejich vyžití ve válce. Bohatství vzešlé z kolonií živilo vzestup současného ekonomického systému v kolonizátorských zemích. A války mezi evropskými elitami dále urychlovaly jeho expanzi.

Domesekrace a vzestup kapitalismu

Kromě toho, že vytváření ohrazených pozemků v Evropě 18. a 19. století vytvářelo proletariát skrz nucené opouštění obecní půdy a její přeměny na soukromé pastviny pro chov ovcí, akcelerovalo také vykořisťování zvířat do budoucna. Přestože vykořisťování zvířat ve válce a při pracovním nasazení začalo ve 20. století upadat, kapitalistická kontrola nad kulturou a veřejným prostorem díky nabádání veřejnosti ke zvýšenému příjmu živočišných produktů způsobila, že korporátní vykořisťování zvířat kvůli jídlu ve stejném období prudce vzrostlo.

Konzumace „hamburgerů“ a ostatních forem „masa“ (v uvozovkách, protože ‚maso‘ je ve skutečnosti svalová tkáň živočicha; pojem ‚maso‘ zakrývá podstatu problému stejně, jako ‚hovězí‘ zneviditelňuje krávu – pozn. překl.) a mléčných produktů byla na začátku 20. století podporována korporátními entitami i Západními vládami. Postupem času se fast­‑foodové řetězce začaly ohlížet do Latinské Ameriky po levném mletém „hovězím“ „mase“, na jehož produkci na rančích mohutně půjčovaly mezinárodní finanční instituce sídlící v USA. Rozšiřováním těchto rančů byli vysídleni drobní farmáři, kteří nenašli práci v jiných odvětvích agrobyznysu, ale stali se městským proletariátem. Lidé, kteří se v Salvadoru, Guatemale a Nikarague vysídlení bránili, byli „olejblováni“ jako komunističtí revolucionáři a zavražděni v proti­‑povstaleckých operacích s logistickou podporou CIA. Po zlomení lidového odporu byla Latinská Amerika už nadobro svázána s globálním kapitalismem.

Spletité újmy

Z důvodů vyššího zisku se začala od poloviny 20. století „hospodářská“ zvířata začala chovat ve velkochovech (což je eufemistický název pro hyper­‑utlačitelské koncentráky). V téhle souvislosti je především důležité, i kdyby jen s ohledem na ony „lidské problémy“, že podmínky v přecpaných velkochovů dovolují, aby smrtelné mikroorganismy mutovaly do čím dál nebezpečnějších forem – včetně smrtelných variant chřipky. V minulých letech se ukázalo na případu tzv. prasečí chřipky H1N1, jejíž vznik se úzce vázal k prasatům chovaných v intenzivních velkochovech, že tyto scénáře představují reálné smrtelné nebezpečí – minimálně pro ty, kteří nemají zajištěnou kvalitní zdravotní péči.

Spotřeba „masa“ není udržitelná

Existují předpoklady, že se do roku 2050 zvýší počet lidí na 10 miliard. Očekává se také, že se spotřeba „masa“, vajec a mléčných produktů zdvojnásobí – k zabezpečení takového růstu bude třeba enormního množství čisté vody a fosilních paliv. Navíc bude třeba vyčlenit pozemky, na kterých se budou tzv. hospodářská zvířata chovat a nestojí ani moc úsilí představit si, že tyto pozemky jsou tam, kde jsou dnes deštné pralesy.

Americké agentury, jenž byly v minulosti hojně využívány k podpoře zahraničních zájmů amerických korporací, roky analyzují udržitelnost globálních dodávek potravin. V odtajněné zprávě z roku 2007 konstatovaly, že změny v globálním klimatu budou vážnou hrozbou pro americkou národní bezpečnost:

„Důsledky globálního oteplování by mohly vést k velkým migracím obyvatel, zvýšenému množství pohraničních třenic a konfliktům kvůli potravinám a vodě. To by v důsledku mohlo vést až k přímému angažmá americké armády.“ (Citace z New York Times z 15. dubna 2007.)

Ve světě, kde rychle roste jak lidská populace, tak spotřeba „masa“ a mléčných produktů, hrozí nárůst násilí vůči lidem i jiným zvířatům. Domesekrace řízená kapitalistickým imperativem růstu Růstu a zvyšování zisku, je spojena s vážnými hrozbami pro mezinárodní bezpečnost: globálnímu oteplování, vyčerpávání zdrojů pitné vody, nedostatku potravin, vzniku celosvětových epidemií chřipky a válečným konfliktům globálního charakteru.

* * *

Domesekrace zvířat měla a má devastující účinky na lidský druh. Dnes se můžeme jenom ptát, jak by vypadal svět, kdyby před 10 000 lety domesekrace neproběhla a nedala za vznik nomádským pastevcům; kdyby v jádru naší civilizace nebylo zakořeněno násilí, které po domesekraci zvířat následovalo. Útlak zvířat je úzce spojen s útlakem lidí, proto boj za práva zvířat je i bojem za práva lidí.

Útlak mimo­‑lidských zvířat umožnil války velkého rozsahu a zformoval ideologické, politické a ekonomické základy světa, jehož předními charakteristikami jsou násilnost a stratifikace. Aktivistky a aktivisté bojující za zvířata musí uznat roli kapitalismu v útlaku mimo­‑lidských zvířat a spolupracovat s ostatními hnutími v propagaci alternativ. (Což je pro Davida Niberta demokratický socialismus.)

 

přeložil Mno-hime

Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu (http://sportuj.veganka.cz) a lektorem přednášek o veganství .

3 Komentářů k “Jiný pohled na domestikaci: Konflikt, násilí a „domesekrace“ zvířat

  • 16.1.2012 at 8.18
    Permalink

    Ještě dodám, že Nibert by měl letos o domesekraci zvířat vydat knihu s názvem „Domesecration: Animal Enslavement, Ranching and Global Violence“, vyjde u Columbia University Press.

    Reply
  • 17.1.2012 at 11.56
    Permalink

    Na první dva argumenty bych řekla, že stejně tak bychom nemohli zkoumat vesmír, když nevíme nic o planetě a že to nemuselo být nutné, jen jsme se tím směrem dali, ale mnoho býložravců zase ne. A co se stalo nemusí být primárně účelné. To je jen ten pohled ovlivněný pozitivismem, že pokrok je dobrý, i když nikdo nedefinuje pokrok. Nehledě na to, že argumenty nebývají naše ale společnosti, málokdo má argument a názor neovlivněný jeho okolím a medii, to co považujeme za své v nás spíš jen někdo vymodeloval.

    S článkem souhlasím a děkuji za něj. Jen stále nevím, co… v létě obvykle maso nejím, ale zbytek roku ano, luštěniny mi až na cizrnu nedělají dobře. Snažím se alespoň neplýtvat, a šetřit na stravu, která je šetrnější. Ale dokud nebude podpora z vrchu bude to hodně těžké…

    Ohledně pojmu „maso“ – to už jsem jednou řikala 4letému synovcovi, že to co jí je to samé co má on a já ve stehnech. A ptala jsem se ho jestli je žralok opravdu zlý protože žere ryby, i když my děláme to samé. Ale kdyby mě slyšela sestra asi bych dostala vynadáno :) synovec má alergie na mléko, lepek, teď už i jablka a ořechy… kdybych mu vypěstovala nechuť k masu už by to bylo asi moc. Ale stejně by bylo fajn kdyby si děti uvědomily, odkud se to bere a neměli z toho špatné pocity ale vědomí nějaké odpovědnosti…

    Reply
    • 17.1.2012 at 21.00
      Permalink

      Ahoj Kristýno a dík za komentář.

      Nevím, co myslíš tím, že ti po luštěninách mimo cizrny není dobře, ale pokud jde o nadýmání, tak na to je pár triků. Jinak existuje několik veganských analogů masa, které bys mohla zkusit – mrkni do zdravky. Případně hledej veganské kuchařky a určitě v nich najdeš něco, co ti bude vyhovovat. Případně se zajdi inspirovat do Loving Hutu, či jiné veganské restaurace. Když budeš chtít, tak na to určitě přijdeš.

      Kdybys to chtěla s někým probrat, tak se stav na náměstí Republiky, každý pátek od 17-21h tam jsou vegani/ky s promítáním Earthlings. Ti vždycky rádi pokecají.

      Ale dokud nebude podpora z vrchu bude to hodně těžké

      A kdo, že je ta na vrchu, na kterou čekáš až ti mávne praporkem?

      Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>