Veganství a (slabší) imunita?

Na serveru lidovky.cz se objevil článek o pravidelné studii Fisherman’s Friend Annual cold and flu survey, ze které vyplynulo, že „vegani marodí častěji“. Pojďme se podívat, jaká jsou fakta.

„Studie“, na kterou se článek odvolává, je vytvořena firmou Fisherman’s Friend, výrobcem mentolových pastilek. Ty by prý měly pomáhat s dýchacími obtížemi, proto firma pravidelně dělá tento „výzkum“ nachlazení a chřipky. Uvozovky jsou v tomto případě na místě.

O studii se totiž nedá vůbec mluvit. Firma nezveřejnila jakékoliv parametry ani metodologii; nevíme, jak si vybírala respondenty, jak zajistila reprezentativnost, dokonce ani nevíme, jaké otázky pokládala. Pokud by šlo o studii, tyto základní informace k jejímu designu jsou to první, co v ní má musí být uvedeno. Podle nich lze posoudit, jestli a jak se dokázala vyhnout známým zkreslením a zajistit reprezentativnost.

Namísto studie je na místě mluvit o firemním dotazníkovém průzkumu. Na místě je proto velká míra skepse k výsledkům; obecně komerčně financované studie často končí výsledkem, který zadavatele potěší. Tzv. „funding bias“ je velkým problémem i v oblasti vědeckých studií, natož ve dotazníkovém šetření, prováděném mimo jakákoliv vědecká pravidla samotnou firmou.

 

Veganství a imunita

Je možné, že vegané mají nižší imunitu, než většinová populace, respektive, že jsou častěji nemocní? Vegané často reagují tvrzením, že oni sami jsou od přechodu na veganství zdravější. Reagovat na to osobní zkušeností je ale bez jakékoliv váhy. Velice pochybuji, že si kdokoliv vede podrobné záznamy o svých nachlazeních, a po přechodu na veganskou stravu je zodpovědně porovnával (a vyloučil další proměnné). Často může jít spíše o princip „přání otcem myšlenky“.

Pojďme si proto vzít na pomoc vědu. Data totiž máme. Řada klinických studií[1] [2] [3] a také velká metastudie[4] skutečně prokázala, že vegané mají nižší množství bílých krvinek v porovnání s běžnou populací. Z biologie základní školy víme, že jejich hlavní funkcí je zprostředkování imunitních reakcí – tedy boj proti virům a bakteriím. Jejich nižší hladina by proto skutečně mohla ukazovat na vyšší nemocnost u veganů.

K nižší hladině bílých krvinek u veganů by mohlo vést několik biologických mechanismů: například absence vitamínu A v rostlinné stravě, nebo nižší hladina hormonu IGF-1. Nabízí se ale i jiné vysvětlení. Počet bílých krvinek se nejčastěji zvyšuje při zánětech nebo infekčních onemocněních. Je možné, že vegané mají díky absenci živočišných potravin méně bakterií, virů a toxinů. Zdravější potraviny také obsahují méně aditiv a konzervantů, které mohou startovat imunitní systém.[5] Jde však o hypotézu, která čeká na potvrzení nebo vyvrácení.

 

Jak si zlepšit imunitu na rostlinné stravě

Co mohou vegané z hlediska stravy dělat proto, aby si imunitu zlepšili? Jedním z mikronutrientů, který pomáhá bojovat s viry a vegané ho přijímají méně, než běžná populace (a méně než je doporučené množství), je zinek. Jedním z příznaků nedostatku zinku je právě nižší odolnost vůči nemocem.

Rostlinné zdroje jsou na zinek obecně chudší, než živočišné potraviny. Kromě nižšího obsahu zinku v rostlinných potravinách, respektive nižšího výběru zdrojů, může být problém také s jeho vstřebáváním. V rostlinných potravinách jsou hojně obsaženy fytáty, které vstřebávání blokují. Proto je doporučený příjem zinku u veganů až o 50 % vyšší, než u běžné populace.[6]

Dobrými zdroji zinku v rostlinné stravě jsou ovesné vločky, slunečnicová semínka, ořechy a luštěniny, především fazole. Doporučený denní příjem zinku je (bez výše zmíněného navýšení) minimálně 11 mg pro muže a 9 pro ženy, a to bez výše zmíněného navýšení. Navyšovat příjem není nutné, pokud působení fytátů omezíme správnou přípravou potravy – namáčením a dostatečným vařením, fermentací (v případě sóji), kvašením atd.

Rostlinné zdroje v číslech vypadají takto: sto gramů ovesných vloček obsahuje cca 4 mg zinku, sto gramů vařené čočky cca 1,5 mg, fazolí cca 1 mg, slunečnicových semínek 5 g, vlašských ořechů 3,5 mg, tempeh 1 mg.

Pokud tedy např. posnídáte 100 g vloček s 25 g vlašských ořechů, k obědu máte 300 g luštěnin a k večeři si dáte salát posypaný 50 g slunečnicových semínek – což bych považoval za velmi zdravý způsob stravování, v souladu s mými doporučeními a systémem Velké pětky, který propaguji na svých přednáškách – máte příjem cca oněch 11 g zinku.

Pokud je vaše strava plná polotovarů, je reálná možnost, že budete mít příjem zinku nižší. V takovém případě se buď zaměřte na zinek bohaté rostlinné potraviny (dejte si jako svačinku pytlík slunečnicových semínek), nebo alespoň v době chřipkových epidemií zvažte možnost suplementace.

V případě suplementace doporučuji pořídit buď ve formě citrátu zinečnatého, nebo lépe glukonátu zinečnatý. Obě tyto formy jsou velmi dobře vstřebatelné.[7] Jisté pochybnosti panují o pikolinátu zinečnatém, proto bych se mu raději vyhnul.

 

 

Reference:

[1] https://journals.lww.com/epidem/fulltext/2007/09001/The_Effect_of_Vegetarian_Diet_on_Immune_Response.649.aspx

[2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10479237

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17711086

[4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23595983

[5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20815907

[6] https://www.nap.edu/read/10026/chapter/14#480

[7] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24259556


 
Pavel Houdek

Pavel Houdek

Dlouholetý vegan, sportovec, lektor a novinář. Vedle tohoto webu je také zakladatelem Vegan sport clubu a autorem e-booku Veganství prakticky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>