Fiona Oakes: nejrychlejší ultramaratonkyně planety

Každé ráno, ať prší, nebo svítí slunce, vstává čtyřiačtyřicetiletá Fiona Oakes, povoláním hasička, o půl čtvrté, aby nakrmila 400 zvířat, které žijí v jejím útulku pro zachráněná zvířata Tower Hill Stables Animal Sanctuary v Anglii. O 22 psů, 53 koní, 82 prasat, 50 koček, 40 ovcí, 20 holubů, 3 krávy a nepočítaně kuřat, se stará sama jen s manželem. Už šestnáct let. Bez jediného dne volna a s vidinou, že na konci měsíce musí zaplatit jen na krmení, veterináři a dalším materiálu pro zvířata 10.000 liber.

„Naším cílem je poskytnout bezpečné a láskyplné útočiště těm, co po něm touží. Jakmile zvířata přijedou, zdá se, že chápou, že jsou tady v bezpečí – je jim to vidět v očích. Snažím se, abych nemusela odmítnout zvíře v nouzi,“ vysvětluje smysl útulku.

Jakmile jsou všechna zvířata nakrmena, hnůj vykydán a podestýlka vyměněna, převlékne se Fiona z holínek do bežeckých bot a jde se proběhnout. A ne jen pro to, aby vypustila páru; běhání je pro ní jedním ze způsobů, jakým získává peníze na zaplacení faktur útulku.

Fiona běhá ultramaratony. Na špičkové úrovni. Chce se stát nejrychlejším ultramaratoncem světa. Zatím má slušně nakročeno, neboť drží tři důležité světové rekordy: nejrychleji odběhnuté maratony na všech sedmi kontinentech (součet časů), nejrychleji odběhnuté maratony na sedmi kontinetech a severním pólu (součet časů) a nejkratší doba, kterou trvalo odběhnout maratony na všech kontinentech (od prvního závodu ke konci posledního) – vše v ženských kategoriích.

Dva roky zpátky odběhla také Marathon des Sables, 250 kilometrů Saharou při teplotě okolo 50 stupňů, se všemi zásobami na zádech. Vloni zaběhla North Pole Marathon v teplotách okolo třiceti pod nulou, doběhla třetí za dvěma mužskými závodníky, vyhrála ženskou kategorii a vylepšila její rekord o 45 minut.

To samo o sobě by bylo obdivuhodné, pokud k tomu ale připočtete to, že Fioně chybí čéška, o kterou ji v pubertě připravila rakovina, a má voperovaný kloubní implantát, dostáváme se ještě o kus výš. Protože běh na nerovném terénu jí způsobuje ohromnou bolest, musí většinou trénovat na běžeckém pásu. Jako třešnička na dortu pak působí fakt, že Fiona je už čtyři desetiletí vegankou.

„Snažím se o tom, aby lidi o veganství přemýšleli pozitivně. Snažím se tím, co dělám, rozbít stereotypy a mýty stran veganství. Jsem jednou z pouhých 800 hasiček v Anglii, což je práce, u které se nečeká, že ji bude dělat žena, natož dokonce veganka. Běhám vytrvalostní závody, o kterých si lidi nemyslí, že se jich mohou zúčastnit ´slabé veganky´,“ vysvětluje.

Jak jí jde dohromady běh a veganství? „Pro mě osobně to tak musí být, protože jako sportovec musíte být ve formě nejen fyzicky, ale i psychicky. Nemohla bych dobře fungovat, kdybych věděla, že někdo musel trpět pro moje zlepšení. Takže, moje hlava je správně naladěna a tělo jde za ní,“ říká.

Doposud největší výzva jí čeká v únoru, kdy se zúčastní „tří sedmiček“ – sedmi maratonů na sedmi kontinentech za sedm dní. Na akci 777 Quest bude nejspíš jediná veganka, a tento fakt hodlá využít k propagaci soucitného životního stylu. Rozhodně jí budeme držet palce!

A na závěr tohoto stručného medailonku velmi inspirativní osobnosti její rada pro začínající veganské běžce: „Poslouchejte svoje tělo, řekne vám, co potřebuje. Začněte opatrně s běháním a přizpůsobte svůj příjem kalorií a živin podle svého pocitu a podle toho, jak budete přidávat na tréninku. Každý je jiný, takže to je jen o tom se učit a naslouchat svému tělu, pochopit, co vám říká a mít zkušenosti na to, abyste se na základě té informace jednali tím nejlepším možným způsobem, který vás nejvíce posune.“