Epizoda 9: permakulturní pěstitel Marek Kvapil
Veganství často zůstává pouze u toho, nejíst živočišné produkty. Jenomže, pokud jsme vegany z etických důvodů a snažíme se zmírnit utrpení zvířat, jednoduchá rovnice „jím živočišné potraviny = pomáhám zvířatům“ ani zdaleka neplatí. Pokud se moje tické veganství zastaví u výběru exotických plodin z regálů supermarketů, může být dopad na zvířata u leckterého vegana i vyšší než u člověka konzumujícího maso. Naštěstí, stále víc lidí řeší, odkud se jídlo na jejich talíři bere, a tento trend se nevyhýbá ani veganské komunitě.
V dnešním podcastu jsem tedy obrátil pozornost na to, kde se bere, tedy v našem případě pěstuje jídlo, které jíme, a za jakých podmínek. Představit jednu z alternativ průmyslového zemědělství založeném na obrovských monokulturách a fosilních palivech – permakulturu – přišel Marek Kvapil. Zahrádkář (samozřejmě permakulturní) a lektor, hospodařící na statku na Hané.
Bavili jsme se o tom, co to permakultura je a jestli je vhodným modelem aplikovatelným na celou společnost, jaké plodiny je vhodné si pěstovat doma a proč atd. A, ačkoliv jde o prvního mého hosta, které není vegan ani vegetarián, bavili jsme se i o tom, jestli je možné provozovat zemědělství naprosto bez využívání zvířat.
Podcast: Play in new window | Download
Subscribe: iTunes | Android | RSS
Na našem serveru si můžete každých 14 dnů poslechnout/stáhnout nový podcast. Setkáte se zajímavými hosty z nejrůznějších oborů: výživy, veganského aktivismu, ekologie, práv zvířat, fitness, kreativity atd. V podcastu se budeme zabývat vším, co s veganstvím souvisí. Nutně to neznamená, že všichni hosté budou vegané, nicméně, všichni budou mít k našim tématům co říct.
Ahoj,
zajímalo by mě – nevíte o někom, kdo by se v čechách zabýval především půdní biologií a přípravou kompostů/kompostových čajů šitých na míru pro danou půdu atd? Ptám se protože jsem několikrát zaslech o zmínky o hnojení/škůdcích a co vím, tak se správnou půdní biologí není nutné se tímto zabývat…
Jsou tam dvě věci, které mě vedou k poznámce.
Za prvé, tam říká, že „se obchoduje odjakživa“. Co to znamená? Odjakživa jistě ne, obchod (a později tržní společnost) (a s tím od toho odvozené sociální vztahy je něco), co přišlo zejména se zemědělstvím/domestikací: je to produktem domestikace/zemědělství. Lovci-sběrači (mimo šamanismu, který je také často uznáván jako jedna z prvních specializací v lidských společnostech) neměli žádnou specifickou specializaci, která by je dělala nesoběstačné (a také nerovnostářské). Vše sdíleli nebo vyměňovali (např. si vyměňovali hroty šípů, aby tak udrželi rovnostářství), neexistovala komodifikace čehokoliv, co dělá domestikace se vším. Tohle je také o čem tam mluvíte, že nelze být dnes úplně soběstačný. Civilizovaný život si vyžaduje specializaci na úrovni, kdy skutečně není možný, abyste byli úplně soběstační.
Za druhé. K otázce zda to je možný žít trvale udržitelně bez zvířat, jakousi veganskou permakulturou… Marek Kvapil tam říká, že ano, to mě velice udivuje od člověka, který se zabývá trvalou udržitelností. Ani nejde o hnojiva, co se týče výkalů ze zvířat, ale jde o jiné věci. Mě spíše přijde odbočka od potřeby „produktů“ ze zvířat to, že dnes můžete mít syntetické materiály. Z čeho máte vyrobené boty, vaše trička, aj. Něco jde z bavlny, ale to je znovu otázkou, kterou tu řešíte pro masovou společnost potřebujete lány bavlny. Pokud zabijete zvíře, můžete z něj mít kůže (boty, oblečení), kosti (nože aj.), šlachy (opasky aj.) a jiné potřebné věci, které z roslin a v postprůmyslovém světě nikdy nedostanete. On tam také říká, že krmí zvířata místo sebe, ale zvířata vůbec nemusí přijímat kalorie přímo z vypěstovaných plodin, ale mohou se buď pást nebo spotřebovávat zbytky po nás.
K produktům: Neexistuje pouze bavlna….existují různé jiné rostlinné materiály jako je len, konopí aj. Kov se zpracovával snad ještě před průmyslovou společností (nože aj.)…tam se používá i keramika (ovšem to asi vyžaduje určitý výrobní postup a materiály, pokud chceme je mít v určité kvalitě). Opasky můžou být látkové také. Z rostlin se dá použít i jiné materiály (např. různá další vlákna z různých dřevin apod.).
Mluvíte o lánech bavlny, ale zvířata taky nerostou jen z vody (kterou spotřebují i tak více než rostliny) a je pro ně potřeba pěstovat lány krmiva (pokud chcete volný chov, tak jsou to lány pastvy). Jak jsem už psal v předchozím odstavci, není třeba pěstovat pouze bavlnu a jde využít i jiné rostliny, takže není potřeba to mít monokulturní, jako je to dnes, kdy se ty lány bavlny stejně pěstují a to hlavně díky konzumnímu životu a nekvalitní výrobě…
Kvapil je zemědělský analfabet, pletoucí si zahrádkaření s farmou. Ano je to možné si na zahrádce vypěstovat brambory nebo mrkev, ale nemá to nic společného se zabezpečením potravy pro člověka na celý rok. Zkráceně bez dieselové nebo zvířecí trakce, hnojiv zvířecích nebo z fosilních materiálů, není šance v podmínkách ČR dost dobře uživit rodinu, není reálné ručně obdělat tolik půdy aby se vypěstovalo tolik potravy aby to uživilo rodinu po celý rok. Hnojivo z lidských výkalů se nesmí používat kvůli lidským parazitům a pouhý kompost je jako hnojivo nedostatečný. Pro analfabety připomínám, že se to všechno musí stihnout mezi Dubnem a Zářím, od Října do Března nevypěstujete prakticky nic.
A nějaký argument by nebyl?
w62gz6
w0p0n6
5ved55
dxs1q1
1i3boz
yqfp95
zl1t59